Na kole po Olomoucku: z Tážal do Drahlova po stopách historie

4. říjen 2017
Socha sv. Norberta nad Tážaly

U cyklotrasy z Olomouce do Tovačova se setkáváme s dalšími Němými svědky historie. Naší první zastávkou byly Kožušany a po nich Tážaly, kde nás zaujala především socha sv. Norberta na poli nad vesnicí. Tato socha zakladatele řádu premonstrátů sem byla převezena od zrušeného premonstrátského kláštera Hradisko, jehož opat nechal dílo zhotovit.

Sousoší je to v kraji neobvyklé, světec stojí na postavě heretika nebo démona s podobou nestvůry s rybím ocasem. Z místa je hezký rozhled na Velký Kosíř, vrch Předina, Hostýnské vrchy i Nízké Jeseníky.

Na dohled je také socha sv. Linharta u Blatce. Cyklostezka č. 47, která nás vede, kopíruje pravěkou trasu i starou formanskou cestu. U hlavní výpadovky k Tovačovu stála formanská hospoda, která se zachovala ve hmotě domku pod mostem v místě zvaném Kocanda. Stával tu také mlýn, k němuž se vážou pověsti o vodníkovi. Na druhé straně, na návsi kdysi oddělené branami, nacházíme příjemné posezení u kaple pod lípou Naděje vysazenou za druhé světové války.

Z Blatce se vydáváme do Charvát ke kostelu sv. Jana Křtitele, jehož věž je viditelná ze širokého okolí. V kostele v roce 1611 působil jako farář sv. Jan Sarkander. Vedle kostela stojí stará kostnice zvaná Hanácké mauzoleum. Na návsi malý pomníček připomíná místního občana, který byl za spolupráci s partyzány v dobách druhé světové války na tomto místě pro výstrahu oběšen.

Drahlov je dnes místní částí obce Charváty. Cyklostezka tu vede dolní částí obce, kousek od sportovního areálu vedle pruhů vzrostlých stromů vysázených na březích Moravy. V této části pod vesnicí bývaly louky a nahoře pak úrodná pole. Do prudkého kopce stoupáme k návsi a po pravé straně si na domku všímáme pamětní desky se jménem Josef Čapka Drahlovský. Byl ředitelem kůru v Přerově a hudebním skladatelem. Sbíral národopisný materiál a vydal knihu Zvyky a obyčeje a zpěvy lidu Moravského.

Typická kaplička z druhé poloviny devatenáctého století stojí v horní části návsi. Kolem ní a kolem výrazné sochy Panny Marie na sloupu přicházíme k rušné silnici. Nad ní stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Vedle vidíme robustní boží muka. Neobvyklý je na nich letopočet 1694, který se na tomto typu drobných stavbeb zpravidla neuvádí. Sloupek stojí zešikma, ve spodních nikách vidíme štukové lastury, které jsou znakem poutníků a připomínají poutní cestu vedoucí k chrámu v Dubu nad Moravou.

Takzvané hanácké mauzoleum v Charvátech