Na kole z Konice na střechu Drahanské vrchoviny
Drahanská vrchovina je pozoruhodné horstvo vyplňující střed Moravy mezi Brnem, Konicí, Prostějovem a Boskovicemi. Pro zdolávatele vysokých vrcholů to není oblast příliš zajímavá, pro milovníky cyklistiky, nebo v zimě běžeckého lyžování, naopak kraj zaslíbený. Může za to příjemný reliéf krajiny, který má, jak cyklisté rádi říkají, lidské rozměry.
Ne že by tu byla nouze o táhlá stoupání či náročnější sjezdy, ale kdo chce, najde si trasu, která odpovídá jeho schopnostem a možnostem. A tak se zde s vyznavači těchto disciplín potkáte téměř na každém kroku. To platí i tehdy, když se člověk rozhodně k výstupu přímo na nejvyšší bod této hornatiny, na vrch jménem Skalky. Najdeme jej kousek nad Protivanovem a jeho nadmořská výška 735 metrů působí úctyhodně. Samotný výjezd k vrcholu však tak divoký není, kdo chce dosáhnout sportovního výkonu, volí cestu dole z údolí.
Jako východisko k cestě se nabízí třeba Konice. Nejprve je cesta poměrně pohodová, když se tedy rozhodnete pohrdnout cyklostezkou a raději zvolíte mírně stoupající silnici směrem k Jesenci a Dzbelu. Navíc by bylo hříchem se ochudit o pohled na krásný jesenecký zámek a pozoruhodnou kapli u něj.
Když ve Dzbelu zvolíte cestu po turistické žluté značce směrem k Šubířovu, kopec vás čeká náramný. Jestliže nejvyšší oblasti Drahanské vrchoviny tvoří jakousi plošinu, kde převýšení nejsou velká, výjezd z údolí od Konice na její okraj dá pěkně zabrat.
Po prudkém stoupání před sebou na kraji lesa spatříte první domy Šubířova a je čas odbočit ke Slámově louži a přes kopeček do Skřípova.
Tady už začínají krásné rozhledy do okolí. Bohužel opar mi nedovolil vidět věže Olomouce, které se prý odsud dají zahlédnout, a tak jsem se jen kochal reliéfem krajiny kolem. Ze Skřípova šup po silničkách do Horního Štěpánova. Nenechejte se zlákat cyklotrasou, a ta mě stála několik desítek výškových metrů směrem dolů, které jsem pak musel opět vyšlapat z údolí říčky Úsobrnky.
Projel jsem Horním Štěpánovem, a přes osadu Žleb jsem se vydal do Kořence. Cestou cyklista míjí pozoruhodnou přírodní památku nazvanou V Chaloupkách. Zachovalá rašelinovitá louka je dílem jednoho z četných pramenišť, kde roste pozoruhodná vegetace, zejména zjara se odívající do květů nečekaných barev.
Výjezd do Kořence už překračuje nadmořské výšky přes 600 metrů a dá se říci, že jsme tedy v horách. Golfové hřiště u cesty to sice moc nepotvrzuje, větrný mlýn na horním konci obce už spíš. Větrno tu tedy je. I protivítr, nejlepší přítel cyklisty, kterého nikdy neopouští, se už objevil, a tak cesta do Benešova nebyla zdaleka tak v pohodě.
Pak už se ale napojíte na cyklotrasu mířící do lesa nad Benešovem, a to je poslední výjezd na kopec. Tím, že cesta mizí v lese, mizí i protivítr a stoupání je opravdu už mírné. Najednou se silnice rozestoupí v parkoviště u pozoruhodné budovy.
Rozcestník nám prozrazuje, že jsme na vrcholu, ale není to tak docela pravda. Samotný vrchol Skalek najdeme východně odsud, asi padesát metrů za budovou v lese. A propos, ona stavba – to je v našem vysílání již několikrát zmiňovaný meteorologický radar, který dodává údaje do předpovědí počasí v televizi i na internetu. Není přístupný a vzhledem k automatickému provozu zde málokdy najdeme někoho z obsluhy, ale i tak je to pěkná stavba stojící zde od roku 1995.
Vydal jsem se z vrcholu ještě kousek dál na jih, po příjemné asfaltce k odbočce k prameni Punkvy. Kousek po lesní cestě mě zavedl na mokřad, ze kterého vytéká naše tajemná ponorná řeka. I když zde jsou hrnky lákající k ochutnání, voda moc důvěry nevzbuzuje. A tak jsem raději zamířil na rozcestí Skal a odsud do vesnice Suchý, kde najdeme stejnojmenný rybník. Prý je tu nejstudenější voda na Moravě, ale ten kdo to řekl, se nikdy nekoupal v horských řekách. Ten výlet sem za to ale opravdu stojí. I kdyby voda v rybníce byla jako led.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.