Na Kuksu lze obdivovat nejen Braunovy sochy, ale i muzeum barokního tisku

29. leden 2016

Česko – země neznámá

Barokní areál na Kuksu v Královéhradeckém kraji nabízí nejeden unikát. Minulý rok se v jeho sousedství otevřelo muzeum připomínající barokní tisk. Majitel panství na Kuksu, hrabě František Antonín Špork totiž zaměstnával patrně nejvýznamnějšího mědirytce té doby v Čechách - Michaela Heinricha Rentze.

Michael Heinrich Rentz se narodil v Norimberku, na Kuks přišel na pozvání Šporka, když mu bylo 24 let. Stal se Šporkovým dvorním rytcem a žil zde až do své smrti v roce 1758. Vytiskl stovky tisíc ilustrací knih a jeho neuvěřitelně propracované mědirytiny patřily k vrcholu tehdejšího umění.

I dnes je na výtiscích technika mědirytiny sotva patrná, teprve na zvětšených tiscích na stěnách muzea je vidět šrafování a rozpoznatelná mědirytina. Každopádně Michael Rentz je svým dílem co do kvality a rozsahu srovnatelný s pozicí sochaře Matyáše Bernarda Brauna v českém barokním sochařství.

Z ruiny v krásný barokní objekt

Rentzovo muzeum barokního tisku se nachází na levém břehu Labe naproti Hospitalu. Jestliže se doposud na Kuks jezdilo za sochami Matyáše Bernarda Brauna, muzeum v zrestaurované budově bývalého lázeňského domu důstojně připomíná stejně významného umělce, jako byl Braun. Bývalý lázeňský dům, který se díky evropské dotaci proměnil z ruiny v nádherný barokní objekt s břidlicovou střechou, je dnes národní kulturní památkou.

Schodiště k lázeňskému domu, dnes muzeu|foto: Jiřina Šmídová

V muzeu návštěvník uvidí Rentzovy barokní tiskárny s expozicemi fyzickými, které představují rytiny a knihy, i elektronickými. Dále se zde nachází multifunkční sál pro prezentaci ukázek barokního umění - divadla, hudby a historických barokních řemesel souvisejících s tiskem a výrobou knih.

V suterénu muzea najdete expozici modrotiskových forem a ryteckou dílnu. Pravidelně se zde konají také ukázkové dílny knihtisku, výroby ručního papíru, mědirytu, vazby knih a restaurování na funkčních replikách mědirytinového a knihtiskařského lisu ze 17. století. Na muzeum navazuje i naučná stezka po poustevnách na Šporkově panství.