Na olomouckém městském hřbitově dokončují Les vzpomínek, v budoucnu by měl sloužit ke smutečním obřadům

Ředitel správy hřbitovů Ladislav Šnevajs míří na místo plné bílých topolů. Připomíná spíš nevelký háj než místo posledního odpočinku. „Přestože místo přírodního pohřbívání není ještě úplně dokončeno, tak jsme zaznamenali velký zájem o vsyp popela zesnulých právě sem, ke kořenům těchto bílých topolů, protože lidé čím dál víc směřují k tomu, že chtějí i takto symbolicky uskutečnit návrat k přírodě, návrat do koloběhu a vzniká tady místo, které to umožňuje,” vysvětluje situaci Šnevajs.

Na místě jsou už i první vsypy. „Blížíme se k místu, kde už je pronajato asi deset míst pro vsyp. Ta místa jsou označena žulovými kostkami 18x18 centimetrů,” uvádí Šnevajs.

Lidé čím dál víc směřují k tomu, že chtějí i takto symbolicky uskutečnit návrat k přírodě.
Ladislav Šnevajs, ředitel správy hřbitovů

Žulové kostry momentálně sice nejsou nijak označeny, ale to se změní. „Budou označené číslem. V rámci nájemní smlouvy, kterou uzavíráme s každým zájemcem o tento typ pohřbívání, je uvedeno, že na nejbližší strom si bude moci zavěsit cedulku z přírodního materiálu, nejlépe dřevěnou, kde budou iniciály člověka, jehož ostatky, zde budou uloženy,” přibližuje budoucí postup pohřbívání Šnevajs.

Nedaleko čistí hrob s klasickou žulovou deskou paní Marie. Té se tento způsob pohřbívání příliš nezamlouvá. „Já proti tomu nemám vůbec nic, ale pro mě klasický způsob taková tradice. Zatím jsem se nad tím moc nezamýšlela” vysvětluje svůj pohled na věc paní Marie.

A kdo má podle Ladislava Šnevajse o uložení v Lesu vzpomínek zájem? „Takoví lidé, kteří kvitují, že to je místo, které není moc okázalé, kde je vzpomínka na zesnulé spíše individuální,” říká Šnevajs.

V těchto dnech dělníci dokončují mlatovou cestu ve tvaru kapky kolem pahorku s kamenem odpuštění. Rituální prostor dotvoří dílo sochaře Ondřeje Olivy, který bude představovat dva živly – oheň a vodu. Úpravy Lesa vzpomínek, místa přírodního pohřbívání, by měly být dokončené v září.

Autoři: Blanka Mazalová, Adéla Kaisrlíková