Na Ramzové kdysi lidé trpěli hladem. Dnes je to významné středisko dopravy i lyžování

12. leden 2018

Už odpradávna bylo sedlo mezi Rychlebskými horami a Keprnickou hornatinou, která je součástí Hrubého Jeseníku, místem, kudy procházeli obchodníci, poutníci a bohužel často také vojáci. Až teprve mnohem později zde vznikla malá osada nazývaná Ramzová. Dodnes však je nejen horským střediskem, ale také důležitou komunikační spojnicí.

Už letmý pohled na mapu prozrazuje, že Ramzovské sedlo, které od sebe opravdu odděluje tato dvě významná pohoří, je nejnižším bodem v celé hradbě hor. Chtěl-li tedy poutník ze Šumperska směřovat na sever či z Jesenicka na jih, bylo Ramzovské sedlo první volbou. I díky tomu, že jesenická cesta na Ramzovou byla osídlena už od konce 18. století, chodili lidé odsud na jih také hlavně tudy.

První osídlení dnešního katastru Ramzové skutečně postupovalo od Horní Lipové směrem k jihu. Na konci 18. století zde nechal vratislavský biskup Hohenlohe-Bartenstein zbudovat sklárnu, kterou v roce 1804 pronajal českému skláři Josefu Kaplánkovi ze Střemošic. Kolem sklárny stály tři domy, v nichž v roce 1836 bydlelo 49 lidí. Na starých mapách jsou zaznamenány tyto domy ještě stojící. Ještě v roce 1846 bylo ve sklárně šest pecí a připravovalo se zde tabulové, lité a zelené sklo. Sklárna byla jediná v celém Slezsku a vyrobilo se zde 1600 kop skla ročně.

Kaple sv. Rocha je dnes jednou z dominant Ramzové

Do dnešního dne nezbylo po těchto stavbách nic než drobné nerovnosti, nicméně je možné, že i díky tomu se přímo na sedle nad touto sklárnou těsně před rokem roce 1786 objevili první obyvatelé. Později je na základě vyhlášky o přidělování pozemků doplnili lidé přicházející i z jiných panství. Brzy zde stálo 25 domů a v nich žilo 111 osadníků. Mimochodem, dříve se této obci říkalo Ramsau – podle jména jednoho z ředitelů komorních statků. Podobnost s oním známým střediskem pod vrcholky Dachsteinu v Alpách je tedy čistě náhodná.

V historických archivech máme zprávy, že zdejší lidé trpěli hladem. Úroda zde nebyla schopna obyvatele kloudně uživit. Přesto tu místní postavili již v roce 1897 překrásnou kamennou kapli sv. Rocha, která je svou čistou novogotickou architekturou a kombinací zdiva z cihel a lomového kamene dodnes symbolem této malebné horské osady. Vznikla tam i škola a počet obyvatel postupně zvyšoval.

Ramzová se pyšní nejvýše položenou rychlíkovou zastávkou v Česku

Po roce 1890 začala Ramzová lákat také turisty. Kromě dvou stávajících hostinců, které původně sloužily také jako přepřahací stanice pro formany projíždějící tudy s nákladem, přibyl v roce 1926 hotel a v roce 1932 také noclehárna pro mládež.

Zastávka na Ramzové je nejvýše položenou rychlíkovou stanicí u nás

Oblíbenost tohoto místa jako východiska na túry do hor má do značné míry na svědomí také železnice. Trať přes Ramzovou byla jediným možným řešením propojení průmyslového a lázeňského Jesenicka se zbytkem monarchie. Právě od jesenických podnikatelů vzešla už v roce 1869 snaha o prosazení stavby dráhy. Železnice však byla v celé délce dokončena 1. října roku 1888. Jedná se na svou dobu o skutečné technické veledílo.

Největší stoupání trati zde dosahuje závratných 33 promile. Zejména v zimním období tam vlaky občas mají problémy a nebylo výjimkou, že za zvláště nepříznivých podmínek museli železničáři přidávat k vlakům ještě jednu lokomotivu, která pomáhala ve stoupání. Ne nadarmo se úseku od Ramzové do Horní Lipové od počátku minulého století po vzoru známé alpské trati říkalo Slezský Semmering. A stanice položená přímo na vrcholu sedla je dodnes nejvýše položenou rychlíkovou zastávkou u nás.

Dnes je Ramzová hlavně lyžařským střediskem. Od roku 1976 je zde v provozu lanovka k vrcholu Čerňavy, prodloužená v roce 1981 až na Šerák. I ta udělala z Ramzové jeden z nejvýznamnějších výchozích bodů do jesenických hor.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.