Na skok přes Taxis se většinou nedívám, říká dostihová trenérka Hana Kabelková

Ve vývojové hierarchii kůň nemůže člověka myšlenkově nahradit, nemůže mu myšlenkově konkurovat. To si myslí lidé, kteří nejsou v centru dostihového dění. Sdílíte tenhle názor?

No, myslím si, že proti některým lidem jsou někteří koně chytří. Je to úplně jiná mentalita, protože kůň je stádové zvíře, tudíž oni jednají úplně jiným způsobem než člověk. Je potřeba to tak nějak pochopit, naladit se do toho módu těch koní, když po nich něco člověk chce.

Jak podle vás vypadá kůň, který se raduje?

To mně vyvstane obraz Trezora, který vyhrával kvalifikace, když probíhal cílem nebo tou cílovou rovinou nikým neohrožován, když se mu dostih vedl, tak přizvedl ocas. Když měl hlavu nahoře, ocas nahoře, připadalo mi, že to je projev radosti.

Dostihová trenérka Hana Kabelková natáčí Zálety s Alenou Zárybnickou|foto:Zdeněk Novák, Český rozhlas

Jakou největší radost vám setkání s blízkým koněm udělalo?

Když vidím, že je spokojený, nebo když se povede trénink. Mě hrozně baví trénování, dostihy jsou pro mě až na druhém místě, ale když se povede trénink a koně jsou spokojení, mají do rána vyžráno, předvedou pěkný výkon, takový ten radostný, tak to mě hrozně naplňuje.

Oproti některým lidem jsou koně chytří.

Jak dlouho před závodem samotným, když jde o Velkou pardubickou, nenecháváte koně závodit, aby mu neopadlo nadšení bojovat? Je-li to tak…

Ono to nadšení právě před závodem strašně vzrůstá, ale je potřeba to trošičku utlumit, aby byl kůň dostatečně odpočinutý, protože je to hodně těžký závod, takže do toho musí jít takový, já říkám, natuněný. Takže většinou tu těžkou práci jdou třeba těch deset dní dopředu, pak už to jenom tak cukrujeme a opravdu se modlíme, aby se koni nic nestalo, aby všechno sedlo tak, jak doufáme.

Co děláte vy, když se vaše koně vydávají na start nejdůležitějšího dostihu sezóny?

Tak na ten start se většinou ještě dívám. Většinou vydržím po Taxis. Na Taxis už se moc nedívám, jenom se pak, když jdou na Irskou, mrknu, jestli tam jsou ty koně. Ale jako Taxis takový úplně nedávám. I když letos už to bylo lepší, letos už se to trošku obrousilo a viděla jsem z toho dostihu trošku víc. Když běžel třeba Talentík, když vyhrál, tak jsem neviděla v podstatě téměř celý dostih, pouze do toho Taxisu.

Trenérka Hana Kabelková vede nečekaného vítěze 131. Velké pardubické, Talenta s žokejem Pavlem Složilem ml.|foto:Pavel Mazáč, CNC / Profimedia

Je opravdu Taxis nejtěžším skokem?

Já bych to ani tak neviděla. Když se někdo podívá na francouzský skok nebo na anglický skok, který má vyšší doskok, to jsou „baráky“. Já se na francouzský skok občas chodím koukat, když jsme na závodišti, a říkám si: „Ježíš, jak to můžou ty koně skočit. To jsou opravdu dobří.“ Takže úplně si to nemyslím.

Z čeho máte největší radost a jaký nejúspěšnější moment jste během své trenérské kariéry zažila?

Mám radost z každého vítězství. Obzvlášť, když třeba víte, že kůň má buď nějaké problémy, nebo že se tam něco stalo, nebo že to dá velkou práci, nebo ho všichni zatracují, pak ten koník vyhraje, tak to je takové zadostiučinění. To mě hrozně baví, že jsme to s týmem dokázali. Já nemůžu vypíchnout něco, samozřejmě Velká je Velká, je to hezké, ale je to zase jenom vítězství. Každý kůň na to prostě nemá.

Na závěr otázka umělé inteligence. Kdyby koně chodili k terapeutovi, co myslíte, že by řešili?

No, možná problémy s lidmi. Když jim nevyhoví jezdci, což se někde může i stávat, tak proč jim to ty lidi dělají? Když třeba jim na tom hřbetě buď překážejí, nebo je neoprávněně potrestají, nebo nechápou, co po nich ten jezdec chce, proč to po nich chce, protože jsme jim to špatně vysvětlili, tak možná by chtěli vyřešit tohle, protože oni se taky snaží, aby vyšli vstříc, ale samozřejmě někdy to nejde, někdy se to nepotká.

Je soubor nějakých vlastností, které musí mít úspěšný kůň a opakuje se vlastně v celku pravidelně? Kdyby si na Talenta sedl jiný žokej, byl by výsledek stejný? Jaké vlastnosti má mít žokej, aby dokázal vítězit? Jak se vybírá žokej, který pojede závod? Jak vypadá její den při Velké pardubické?