Na Trutnovsku je možné vidět dopravní raritu. Patrové železniční viadukty

16. březen 2015
Česko – země neznámá

Mimoúrovňové křižovatky rostou na dnešních silnicích jako houby po dešti. Bez nich si silniční dopravu neumíme už ani představit. Současný provoz by staré silnice nezvládly. Ale věřili byste tomu, že i na železnici bylo kdysi tak živo, že musely vlaky jezdit po podobných patrových křižovatkách? Na Trutnovsku v Královéhradeckém kraji jich ještě dnes můžete vidět hned několik.

Patrový viadukt v Bernarticích nedaleko hraničního přechodu Královec je trochu matoucí. Na první pohled má dvě patra, po horním mostě jezdí vlaky do polské Lubawky, ale spodní patro viaduktu slouží jen jako výztuž. Je zřejmé, že složitý terén v okolí Trutnova dal stavitelům železnice pořádně zabrat.

Unikátní dvojmostí v Trutnově-Poříčí

Jeden z nejzajímavějších železničních viaduktů se nachází na okraji Trutnova, v části Poříčí. Křižují se na něm dvě železniční tratě a most navíc překlenuje ještě silnici a potok. Viadukt byl otevřen v roce 1868 a vlaky začaly přes hranici do polské Lubawky a Kamienne Góry jezdit v prosinci 1869. Na českém území trať stavěla Jihoněmecká spojovací dráha jako svou odbočku do Chlumce nad Cidlinou. Na polské straně se rozkládalo Prusko a tratě zde byly stavěny s patřičnou německou velkorysostí. Možná i proto důkladné kamenné stavby slouží železniční dopravě dodnes.

Detail patrového viaduktu v Bernarticích

Po horní trati jezdily vlaky z Jaroměře a Malých Svatoňovic do Trutnova a počátkem 20. století přibyla trať do Meziměstí, tedy spodní část patrového viaduktu. Dnes je most po opravě - jak kamenné části, tak železné konstrukce.

Po patrových viaduktech jezdily zejména uhelné vlaky

Bernartický viadukt

Hlavním důvodem husté železniční sítě v tomto hornatém regionu byla potřeba dovážet a vyvážet uhlí. Těžilo se v Bernarticích, Malých Svatoňovicích i Lamperticích a v Trutnově byly dokonce dvě elektrárny. Dnes slouží už jen jedna v Trutnově-Poříčí.

Uhelné dráhy měly ale ještě další zajímavosti. Milovníci železnice si „smlsnou“, když vlak z Trutnova do Žacléře jede dokonce dvakrát úvratí, což je v drážní dopravě místo na trati, v němž vlak musí změnit směr jízdy, aby mohl pokračovat po trati dál.

V Martinicích na nádraží zase najdete dnes už ojedinělou sbírku funkčních návěstidel různého stáří i technologií. Za návštěvu stojí i nově opravené hlavní nádraží v Trutnově, které dokonce v roce 2002 zvítězilo v anketě o nejkrásnější české nádraží.

Patrový viadukt, Trutnov-Poříčí

Chcete-li si tedy dopřát netradiční turistiku s technickými zajímavostmi, vydejte se pěšky po okolí Trutnova, opusťte značené cesty a podél trati objevíte kus historie našich dědů...

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d1638.7406461575792!2d15.963691999999993!3d50.57806999999998!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNTDCsDM0JzQxLjAiTiAxNcKwNTcnNDkuMyJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1426502653016" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.