Na vánočním stole v Litvě je 12 pokrmů
Dřív se Vánoce v Litvě oficiálně neslavily, ale tajně ano. Zvlášť na venkově.
V Litvě se 24. prosince drží přísný půst – pije se voda, jí se jen chleba a vařené fazole. Všichni se těší na večeři, která se skládá nejméně z 12 pokrmů – je jich stejný počet jako apoštolů. Jsou to třeba ryby (hlavně sledě) s různými přílohami, houbová omáčka, pak taky makové mléko, vánoční kuličky a kompot z brusinek.
Dárky nosí Vánoční dědeček (Kalėdų Senelis) v noci z 24. na 25. prosince a děti si je rozbalují hned ráno. Celý den se slaví – hodně se jí, lidé se navštěvují, sedí u stolu a povídají si.
Litevci ještě pořád dodržují vánoční zvyky. Například tenhle: na štědrovečerní stůl se dá sláma a na ni se prostře ubrus. Pak si každý vytáhne stéblo. Ten, kdo si vytáhne nejdelší, bude žít nejdéle. Dívky taky hází botou stejně jako u nás, aby věděly, jestli se příští rok vdají.
Chcete vědět, jak se připravuje makové mléko, po kterém se krásně spí? Poslechněte si recept:
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
