Na Zábřežsku se bobři usídlili nejprve v přírodě kolem města, dnes žijí i téměř v centru

26. březen 2023

Bobr byl ještě pro generaci našich prarodičů zvířetem, o kterém věděli jen z knih, případně přírodopisných dokumentů. Jeho návrat byl úspěšný a dnes jej například na Zábřežsku najdeme nejen ve volné přírodě, ale dokonce i přímo ve městě.

Bobři původně sídlili v našich zemích v povodí velkých toků. Zajímavé je, že se tyto populace vyvíjely odlišně a tak se za tisíciletí vytvořily dokonce poddruhy bobrů, které se vzájemně neovlivňovaly.

To platilo od pravěku až do 18. století. V roce 1730 byl u Grygova odloven patrně poslední bobr u nás. Jeho maso skončilo na stole mnichů z kláštera Hradisko, protože bobr byl odjakživa považován za rybu a mohl tedy být podáván i v době postu.

Typický bobří okus

Právě lov pro maso, kožešinu a kastoreum, tedy výměšek žláz používaný v medicíně a kosmetice, byl jedním z důvodů, proč bobři z našich zemí vymizeli. Druhým důvodem byla ochrana rybníků a vodních děl, které bobři díky svým norám poškozovaly. I přes snahy Schwarzenberků v 19. století o chov bobrů pak tito mohutní hlodavci z našich zemí vymizeli.

Teprve v osmdesátých letech 20. století začali uměle vysazení bobři z rakouského povodí Dunaje migrovat i na jižní Moravu. Po roce 1991 byli vysazeni bobři původem z Polska a také z Litvy do Litovelského Pomoraví. Záměrem bylo, že svou stavební činností napomohou revitalizaci lužních lesů.

Přestože právě v Pomoraví bobři příliš hrází nepostavili, začali se odsud postupně šířit po celém povodí Moravy. V roce 1997 došlo i díky povodním k propojení populace bobrů z Litovelského Pomoraví s bobry pocházejícími z Rakouska.

V roce 1997 došlo i díky povodním k propojení populace bobrů z Litovelského Pomoraví s bobry pocházejícími z Rakouska
Přímo z místa

Na Zábřežsku, v přehradě Nemilka se první bobři objevili v roce 1999. Postupně migrovali povodím Moravské Sázavy a dnes jejich stopy nalezneme na mnoha přítocích v okolí města a v neposlední řadě i ve městě samém. Jsou to právě stopy bobří činnosti, které nám prozradí, že se zvíře někde v naší blízkosti usadilo. Navíc, ani jeho pověstné kácení stromů neprobíhá celoročně, ale je mnohem intenzivnější v podzimních, zimních a jarních měsících, kdy tvoří pokácené stromy zásadní část bobří potravy. V době vegetačního období se bobr živí jinou potravou a jeho přítomnost je nám tak mnohdy skryta. Je to i proto, že bobři jsou velmi plaší. Často se objevují jen za pozdního večera či v brzkých ranních hodinách a spatřit je není jednoduché.

Právě devastace břehových porostů, ale nejen břehových, kdy bobr nepohrdne například ovocnými stromy, spolu se stavbou nor, které narušují břehy či vodní díla, vedou k tomu, že se začínají množit spory o významu ochrany bobra v naší krajině. Jednak je jisté, že jejich počty enormně narůstají a bude nutné řešit i ochranu před jejich řáděním.

Čtěte také

Bobr má už dnes statut lovné zvěře, nicméně ochrana jeho lov zatím znemožňuje. To však není jediný problém. Lov bobra u nás mnoho lidí neumí. Jedná se o tradici, která byla na 200 let přerušena. Navíc se změnily poměry, kdy například kožešina bobra je sice velmi kvalitní, z etických důvodů o ni už zdaleka není takový zájem jako dříve.

Nicméně i přírodovědci už připouštějí, že management rozvoje bobří populace bude stále více směřovat k jejich ochraně v oblastech jádrového výskytu, jako jsou například lokality soustavy Natura 2000 a jinde bude do budoucna nutné začít bobry lovit.

Na druhou stranu však může být bobr v rozumném množství i vítaným pomocníkem v revitalizaci krajiny. Mimo lidská obydlí a infrastrukturu totiž jeho hráze zadržují vodu, vytváří mokřady, obnovují meandry drobných toků a zvyšují hladinu spodní vody. Jeho zásahy do porostů vedou ke změně jejich druhové skladby a rozvoji mokřadních luk, které jsou vzácnými a vítanými biotopy. To vše bobr dělá zcela zdarma a šetří tak nemalé prostředky, které by bylo nutné na revitalizaci v minulosti regulovaných říček a potoků vynakládat.

Spustit audio

Související