Nacisté vyrazili ráno 15. března 1939 od hranic na Budějovice a hned si vyřizovali účty

„Němci překročili tu stávající československo-německou hranici ráno v šest hodin a od té doby postupovali směrem na České Budějovice a na všechna další posádková města, kde byly určité vojenské síly,“ popisuje historik Jihočeské univerzity Jiří Dvořák.

15. březen 1939 na náměstí v Českých Budějovicích|foto:SOkA České Budějovice, Sbírka soudobé dokumentace, sign. K2000

Českoslovenští vojáci navíc podle něj dostali po berlínských jednáních, kdy Hácha jednal s Hitlerem, od vlády pokyn, aby vstupujícím německým jednotkám nekladli žádný odpor a aby spolupracovali při předávání vojenských objektů.

První zatčení

Uvítání německých velitelů před radnicí tehdejším vládním komisařem města Friedrichem Davidem |foto:SOkA České Budějovice, Sbírka soudobé dokumentace, sign. K2000

Prakticky hned poté, co vojáci vystoupili z aut na budějovickém náměstí, si také Němci začali vyřizovat účty se svými nepřáteli. „Tady ve městě to bylo už 15. března, tedy hned první den okupace brzy ráno. Gestapáci zatkli městského strážníka Františka Korandu,“ připomíná publicista Jan Ciglbauer.

Strážník byl totiž v roce 1938 příslušníkem Stráže obrany státu a 21. května 1938 v Chebu zastřelil dva sudetoněmecké povstalce. „Samozřejmě, nacisté mu to nezapomněli. Víme, že mu ani nedali šanci rozloučit se s rodinou a vláčeli ho několika koncentračními tábory. František Koranda nakonec zahynul 2. května 1945 v koncentračním táboře Dachau, tři dny poté, co tábor osvobodila americká armáda,“ doplňuje Jan Ciglbauer.

Fotografie z nevlídného 15. března 1939 opatrují jako dokument doby ve Státním okresním archivu v Českých Budějovicích. „Máme maličké album, i ty fotografie jsou poměrně malé, ale je tam vidět to, co se obecně ví, že toho 15. března 1939 bylo velmi nevlídné počasí, sníh, déšť, zima, a němečtí vojáci na náměstí velmi přehledně pochodující při nástupu na první slavnostní přehlídku. Pak následují fotografie z jednání německých velitelů s vůdčími představiteli městské správy,“ ukazuje ředitel archivu Daniel Kovář.

Jihočeši popravení nacisty skončili v rybníce Vítek. Jejich popel sypali ze známého mostu

• Upravit
• Smazat

Historický most přes rybník Vítek mezi Starou a Novou Hlínou u Třeboně je známý z několika filmů, například v pohádce Byl jednou jeden král z něj sypali sůl. Váže se k němu ale i jedno válečné tajemství. V období protektorátu sehrál podobnou, ale nesrovnatelně temnější úlohu.

Dochoval se také tenký svazeček, který zachycuje náhlý zánik demokracie. „Sice je to nadepsáno Usnesení městského zastupitelstva ze 17. března 1939, ale už to byla jenom taková formalita, protože třetí den vládl našemu městu komisař Friedrich David, který se rozhodl přejmenovat některé ulice a náměstí tak, aby to lépe vyhovovalo nacistického režimu,“ připomíná archivář.

Z Masarykova náměstí (dnešní náměstí Přemysla Otakara II.) se tak stal Adolf Hitler Platz. Třída dr. Beneše (dnešní Pražská) byla přejmenována na Konrad Henlein Strasse, Wilsonovo náměstí (na začátku dnešní Lidické třídy) na Hermann Göring Platz a ulice 28. října na Schiessstattgasse.

Přejmenovávání ulic a náměstí bylo ale teprve začátkem konce. Samostatné Československo se nedožilo ani svých 21. narozenin a následovaly roky pod nacistickou totalitou.