Nadala jsem poprvé viděl jako teenagera, když házel z okna hotelu jogurty, vzpomíná fotograf Vojzola

Vedle Nadala v juniorském věku poznal i Djokoviče, Berdycha, Šafářovou a spoustu dalších tenistů, kteří dnes tvoří naprostou tenisovou špičku. „Je to příjemné seznámit se s nimi v době, kdy ještě nejsou slavnými. Zapamatují si vás, což hodně ulehčí focení. Prostě vás berou a vědí, že je nezradíte,“ vysvětluje přerovský fotograf.

Vystudoval filozofickou fakultu, obor dějepis, ruština, do praxe nastoupil na ZŠ v Drahotuších, kde učil deset hodin pozemků. „To byl veliký šok. Věděl jsem jen, že se ryje dozadu a kope dopředu,“ vzpomíná. Ruština se mu hodí, s řadou sportovců tak navázal snadněji kontakt. „Přátelíme se například se Sergejem Bubkou,“ doplňuje.

Život je náhoda a Jiří Vojzola to potvrzuje. Fotil od mládí, první dobré rady dostával od maminky. Ještě jako kantor nafotil dva tři turnaje v Kitzbühelu, navázal spojení s německým časopisem Tenis Magazin, pak se ozvaly další periodika a agentury a v roce 2000 ho oslovila firma Nike. „Mezitím jsem fotografoval Jágr team, Davis Cupy nebo Fed Cupy,“ vzpomíná na začátek kariéry Jiří Vojzola.

Nikdy nezapomene zdůraznit, že je velký hokejový fanoušek. Bez problémů by dokázal vyjmenovat sestavu z Mistrovství světa v Praze z roku 1959. Fotí všechny manšafty domácí hokejové extraligy. „Největší odměna pro fotografa je, když vás sportovec pozve do šatny. A já mám rád hlavně hokejové šatny. Dostal jsem se třeba do zázemí Montreal Canadiens, nebo do třinecké šatny Komety, kdy vyhráli a vyšla krásná fotka z oslav titulu,“ říká Jiří Vojzola.