Nastupují do práce a neví, co je čeká. Stereotyp hasičským detektivům rozhodně nehrozí
Čím dříve, tím lépe – to je motto, kterého se drží hasičtí detektivové neboli vyšetřovatelé požárů. Prvotní načtení požáru je totiž nejdůležitější. „Nechodíme samozřejmě do prostoru, kde ještě hoří, nebo je tam kouř. Až když je bezpečno, jdeme se hrabat v troskách,“ říká kapitán Jakub Bartl z Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje.
Každý požár je jiný. Roli hraje místo, čas, teplota, vlhkost, co hoří a kde to hoří. „Ale za dobu praxe už mám určité algoritmy, podle kterých postupuju, takže už jsem mnohdy schopný hned poznat, odkud vítr vane,“ vysvětluje olomoucký hasičský detektiv.
Vyšetřovatelé musejí mít dobrou fyzičku, protože se pohybují v prostorách, které jsou náročné. „Prohlížíme půdní prostory, lezeme na střechy, procházíme velké objekty,“ popisuje Jakub Bartl. S sebou si vozí vedle fotoaparátu příruční teploměr, spoustu nářadí, např. lopatu a smeták a latexové rukavice. Vzorky, které odebere, zkoumá na stanici, případně je pošle dál na expertizu.
Mají hasičtí detektivové kostlivce ve skříni, tedy nevyšetřené případy? Mají, ale není jich moc. Jde o požáry, kde existuje několik verzí. „Bylo prostě málo důkazů k tomu, abychom určili, jestli šlo o úmysl nebo nedbalost,“ vysvětluje Jakub Bartl a dodává, že se k těmto případům nevracejí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
