Naučná stezka Bludovská stráň nabízí procházku zámeckým parkem i výhled na Jeseníky
Bludov patří k nejstarším vesnicím v podhůří Jeseníků. Je také kolébkou významného moravského rodu pánů ze Žerotína. U jejich zámku v centru obce začíná také Naučná stezka Bludovská stráň, která prochází okolí obce a nabízí turistům pohled do pozoruhodné přírody okolí této malebné vesnice.
Počátek stezky, kterou v roce 2009 vybudovala místní organizace Českého svazu ochránců přírody, je situován právě u místního zámku. Vzhledem k tomu, že je stezka vedená v kruhu, dá se na ni nastoupit v podstatě kdekoliv. Turisty nečeká ani žádné velké převýšení, ani dlouhá pouť. Celková délka stezky je necelých pět kilometrů.
I když cesta začíná u zámku, jehož historie souvisí s rodem Žerotínů, všímá si hlavně přírodních zajímavostí. K těm ovšem bezesporu patří zámecký park, který byl založen patrně v době přestavby původního renesančního zámečku na větší barokní zámek už v průběhu 18. století.
Ještě v roce 1708 zde byla jen ovocná zahrada, o sto let později už máme první zprávy o oranžerii a sklenících v místech dnešního parku. Ostatně oranžerie je u kraje parku dodnes. Na konci 19. století byl anglický krajinářský park osázen množstvím exotických dřevin i bylin, z nichž se ale ne všechny dochovaly.
O stáří parku svědčí i památné stromy, které jsou zde dodnes k vidění. Patří mezi ně dvě lípy velkolisté staré přibližně 300 a 350 let, buk lesní, jehož stáří je odhadováno na 300 let a dva duby letní, rovněž věkovité, které odborníci odhadují na 300 a 400 let. Částečně můžeme k parku počítat i nejstarší strom v Bludově, kterým je lípa malolistá, stojící před zámkem u frekventované křižovatky, jejíž stáří je odhadováno na více než 600 let.
Zámecký park plynule přechází v trase naučné stezky v biokoridor, který nese podivný název Gryngle. Je to vlastně lesopark, v němž nechybí malý rybníček ani prastaré stromy. Nejstarší z nich opět dosahují stáří až 300 let. Staré doupné stromy lákají množství ptáků, včetně vzácných sov puštíků. V rybníčku se pravidelně rozmnožují obojživelníci v čele se vzácnou rosničkou.
Z Gryngle stoupá stezka až na malý hřebínek, kde se napojí na zelenou turistickou značku. Rozcestí se sice jmenuje Na Příčné, místní obyvatelé však tento hřeben znají spíše pod názvem Bludovský kopec nebo Bluďák. Kousek od rozcestí vede frekventovaná silnice do Šumperka.
Za ní stojí prastará kaplička Nejsvětější Trojice. Právě odsud je jeden z nejkrásnějších výhledů do kraje. Nabízí se jak pohled na Bludov a kopce Zábřežské vrchoviny, tak na překrásné panorama Jeseníků, kterému vévodí nejblíže položený masív Mravenečníku a Dlouhých strání a celého jižního hřebene, za nímž vykukuje také špička Pradědu.
Naučná stezka zde nabízí také pohled na neživou přírodu kolem Bludova. Například na pozoruhodný nerost, který se zde dodnes těží a dostal jméno bludovit. Používá se i do vysokých pecí.
Po hřebeni stezka pokračuje až nad železniční trať z Bludova do Šumperka. Právě zde, na prudkém svahu nad nivou řeky Desné se dochoval dubohabrový les nazvaný Bludovská stráň. Kromě už zmíněného lesa je toto místo významným biotopem ptáků, zvěře a bezobratlých živočichů. Cesta vede až k budově bludovského nádraží, která může být zajímavým místem pro nástup na stezku.
Právě zde začíná nejprudší stoupání vedoucí bývalou pískovnou, která postupně zarůstá mladým lesem. To vede až na temeno nejvyššího kopce nad Bludovem – na Brusnou. Je odsud překrásný, takřka kruhový rozhled pojímající celý kraj – od Jeseníků, přes Hraběšickou vrchovinu, Zábřežsko s vrchovinou na jihu až po hory na moravskočeském pomezí. Přestože má Brusná pouhých 364 metrů, zvažují místní nadšenci, že by stálo za to postavit zde malou rozhlednu.
Pak už se cesta vrátí mezi domy Bludova. Na zastavení U panenky Marie se stezka na čas přimkne k hlavní silnici od Zábřeha. Právě zde na křižovatce stojí, jak už název napovídá, socha Panny Marie Lurdské, kterou zde nechala postavit v roce 1896 rodina Maturova z Bludova. Socha doslova hraje barvami, protože se zde dochovala polychromie, která byla dříve pro podobné sochy typická. Nedaleko je také místní hostinec, takže se člověk může odměnit za ušlé kilometry nějakým dobrým mokem.
Pak už je to zpět k zámku jen co by kamenem dohodil a zbytek došel pěšky. Cesta se vine kolem silnice a pak vystoupá k místnímu hřišti, kudy zamíří zpět do zámeckého parku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
