Naučná stezka u Zelené hory ukazuje dílo slavného barokního architekta Santiniho

25. červen 2015
Česko – země neznámá

Žďár nad Sázavou na Vysočině se může pyšnit snad největším počtem staveb slavného architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela na jednom místě. Vévodí jim samozřejmě kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, který je zapsaný na seznamu kulturního dědictví UNESCO. V blízkém okolí toho ale Santini zanechal ze své tvorby mnohem víc.

Žďárské dílo Santiniho si můžete prohlédnout na nové naučné stezce kolem Zelené hory. Její první část je dlouhá 2,1 kilometru a má pět zastavení. Začíná u barokního mostu hned vedle zámeckého areálu.

„Kdy přesně ten most vznikl, nevíme. V každém případě máme datovány některé z těch osmi soch, které na něm stojí. Ty pocházejí z 60. let 18. století,“ říká Stanislav Mikule z Regionálního muzea ve Žďáře nad Sázavou. Sochy na mostě jsou ovšem pouze kopie. Originály stojí v areálu Dolního hřbitova.

Naučná stezka pokračuje kolem barokního hostince Táferna směrem k Bránskému rybníku. „Než vznikl areál kamenného kláštera, tak si zde řeholníci postavili dřevěné provizorium. Když se přestěhovali, tak ten dřevěný klášter strhli a zatopili. Podle pověsti je to rybník Bránský,“ říká Stanislav Mikule. Cesta kolem rybníka nabízí spoustu krásných pohledů na zámecký areál i nedaleký hospodářský dvůr Lyra. Ten je dalším zastavením naučné stezky.

Vchod do hospodářského dvora Lyra. Půdorys lyry je zřetelný jen z ptačího pohledu

Barokní architekt tehdy pracoval nejen s okolní přírodou a dobře rozmýšlel, kam kostel nebo zámek postaví. Samozřejmě ale počítal i s veškerým příslušenstvím. Proto se nevyhýbal ani hospodářským stavením. Název Lyra objasňuje ptačí pohled na dvůr. Jeho půdorys má skutečně tvar lyry. Ze země jsou zřetelná jen nečekaná zaoblení zdí.

Další Santiniho stavbu najdeme na posledním zastavení. Dolní hřbitov původně vznikl kvůli očekávané morové epidemii, která ale Žďár nakonec příliš nepostihla. „Původně měl hřbitov tvar trojlístku. Byl to odkaz na Nejsvětější trojici,“ vysvětluje Stanislav Mikule. Hřbitov prošel později přestavbou, která přidala čtvrtou kapli a změnil se tak i Santiniho původní půdorys i s jeho symbolikou. „Hřbitov tak dostal tvar lebky,“ dodává historik.

Dolní hřbitov. Z ptačího pohledu je zřetelný tvar lebky

Naučná stezka kolem Zelené hory má i svou druhou část, která vede po rašelinných loukách a ukazuje nádhernou přírodu Žďárských vrchů. Více informací ostanete v informačním centru v zámeckém areálu nebo na www.zdarns.cz.


Barokní most – začátek naučné stezky

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d3829.71122457579!2d15.93515358025805!3d49.58126129492369!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDM0JzUyLjUiTiAxNcKwNTYnMTAuNSJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1435222417711" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0" allowfullscreen></iframe>
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.