Návrat vlků do našich krajů nemusí budit u běžných návštěvníků přírody obavy. Stačí respekt
Návrat vlků do volné přírody na Moravě a ve Slezsku byl provázen značnou publicitou. Kromě vědeckých a populárně naučných prací se však objevily také mnohé zkreslené a nepravdivé informace, které vyvolávaly obavy turistů i běžných návštěvníků naší krajiny. Jak je to tedy s návratem vlků doopravdy právě v Olomouckém kraji?
Vyhubení původní populace vlků v našich oblastech můžeme datovat do druhé poloviny 18. století. Důkazy o tom najedeme na mnoha zámcích, kde se mezi loveckými trofejemi objevují také doklady o odstřelech posledních vlků v daném panství. V ČR se tak v minulosti vlci objevovali opravdu jen výjimečně a to v Beskydech, kam se občas zatoulali jedinci ze Slovenska. Zde se jednalo o příslušníky tzv. karpatské populace vlka.
Kromě ní se však začala na severu Polska vyvíjet podskupina tzv. středoevropské nížinné populace. Ta vznikla kolem přelomu milénia rozšířením vlků ze severovýchodního do západního Polska. Ti se usazovali na německo-polském pomezí, v krajině bývalých hnědouhelných dolů a někdejších vojenských prostorů v oblasti Lužice. A nezůstalo u toho, vlkům se dařilo a hledali nová území.
Ideálním prostředím pro evropský poddruh vlka obecného je lesnatá krajina. Tu však člověk postupně přizpůsoboval svým potřebám a souvislé lesy vymizely. Vlk se tedy přizpůsobil a dnes osidluje i místa, která člověk výrazně změnil a přebudoval. Obejde se i bez hlubokých lesů a nedotčené krajiny – důležitý je pro něj dostatek potravy a klid na odchov mláďat. A tak i když stále dává přednost spíše horským a podhorským oblastem, jsou doklady například na česko-polském pomezí Osoblažska o vyvedení mláďat v řepkovém poli.
První vlci v ČR se tak logicky objevili na blízkém Šluknovsku už v roce 2012 a začali se šířit i po ČR. První záznamy o návratu vlků na střední Moravu a jesenické Slezsko pak pocházejí z Rychlebských hor. Jednalo se o přecházející jedince. Trvale se zde usadili kolem roku 2022. Od té doby se vlci šíří i do dalších míst kraje. Objevují se v Hrubém Jeseníku, pod Králickým Sněžníkem, v Zábřežské vrchovině a třeba i na Libavé. Spatřeni však už byli například i na Protivanovsku či v dalších oblastech Prostějovska a Olomoucka. Zdá se tedy, že se vlci opravdu stávají už nedílnou součástí naší přírody.
Čtěte také
Máme se vlků bát? Odborníci tvrdí, že je to zbytečné. Stačí mít respekt a dodržovat jistá pravidla. Vlk je plachý a setkání s člověkem se většinou vyhne tak, aniž by byl zpozorován. Pokud už k setkání dojde, je dobré se k vlkovi nepřibližovat, začít například mluvit, nebo si pískat či zpívat a vlk odejde sám. U mladších zvědavých jedinců může dojít k bližšímu přiblížení, což je dáno i tím, že vlk nemá příliš dobrý zrak, nicméně i tak se tento jedinec nakonec vždy dá na ústup.
Na pozoru by se měli mít majitelé psů. V žádném případě by je neměli nechávat ve volné přírodě pobíhat bez vodítka. Jinak se ovšem není potřeba obávat. O napadení člověka vlkem neexistují z období posledních několika desítek let žádné důkazy v celé střední Evropě.
Vlk je plachý a setkání s člověkem se většinou vyhne tak, aniž by byl zpozorován.
Koho se návrat vlků samozřejmě dotkne, jsou zejména myslivci. Vlk samozřejmě loví zvěř. Specializuje se však na nemocné a starší kusy a může tak přispět i k ozdravení populace spárkaté zvěře, a také k regulaci jejich stavů. Kromě toho se však zvěř v přítomnosti vlka stává ostražitější a lov tak je složitější i pro člověka.
Problém s usídlením vlka v naší krajině pak mají také chovatelé hospodářských zvířat. Vlk se nevyhýbá útokům na stáda a tak způsobuje chovatelům škody. Ty sice hradí stát, protože vlk je chráněným živočichem, nicméně jedná se o nehmatatelnější střet lidské a vlčí populace. I proto stát přispívá na opatření, která by do budoucna měla stáda více chránit. Jedná se zejména o ohrazení, pořízení ovčáckých psů a další technické zábrany.
Odborníci se přemnožení neobávají
Šíření vlků bude v našich krajinách patrně pokračovat. Přesto se odborníci nedomnívají, že by mohlo dojít k jejich přemnožení. Smečku vždy tvoří rodičovský pár a jejich potomci z posledních dvou let. Případné příchozí jedince je v ochraně území schopná i zabít. Proto se předpokládá, že si stav odpovídající úživnosti okolní krajiny budou vlci chránit sami.
K setkání vlků a lidí bude docházet sice častěji než dříve, i tak se však bude jednat spíše o ojedinělé události. A jak se v takovém případě zachovat? Jak už bylo výše uvedeno mít vzájemný respekt a nechat vlka odejít. Zážitek se setkání s touto krásnou šelmou vám pak zůstane už navždy.
Pořad Přímo z místa můžete ve vysílání Českého rozhlasu Olomouc poslouchat každou neděli od 09:10, následně pak neomezeně ZDE na webu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.







