Navštivte hřebčín Františkův Dvůr v Klokočově s 50letou tradicí chovu Slezského norika

3. srpen 2015
Česko – země neznámá

Slezský norik je plemeno tažného koně, kterého kdysi vyšlechtili chovatelé ve Slezsku. Svého času byl velkým pomocníkem v zemědělství nebo třeba v lese. Dnes má dveře otevřené spíš v agroturistice. Jeho chovu se už padesát let věnuje hřebčín Františkův Dvůr v Klokočově u Vítkova.

Původním domovem noriků jsou alpské oblasti Rakouska a Bavorska tvořící území někdejší římské provincie Noricum. Odtud tedy i jejich název. Jsou pokládáni za vůbec nejčistší následovníky divokého koně západního. Na našem území se chov noriků rozvíjel především na severní Moravě a Slezsku. Křížením s domácími teplokrevnými klisnami vznikla populace chladnokrevných koní adaptovaných na místní podmínky a nesoucí všechny parametry samostatného plemene, slezského norika, tvrdého koně, schopného práce v zemědělství, v lese a dalších hospodářských odvětvích.

Slezští norikové mají své jméno daleko za hranicemi kraje. Patří k nim i Baramis, plemenný šampion hřebčína Františkův Dvůr v Klokočově u Vítkova. Podílí se na udržení chovu takzvaného slezského norika, plemene speciálně vyšlechtěného v oblasti Slezska.

„Loni se zúčastnil ankety o nejkrásnějšího koně České republiky. Co se týče kategorie chladnokrevných plemen, tak tu vyhrál, čili postoupil do finále. A v tom užším finále byl ohodnocen na třetím místě,“ říká Jana Voráčková, šéfka chovu slezského norika. I když zrovna není odpoledne, plemeníka vyvádí ze stáje ven – speciálně kvůli rozhlasovému natáčení. A kůň je evidentně rád.

Hřebčín Františkův Dvůr

„Je rád, protože ze stáje vychází za jedním účelem. Buďto jde do ohrady anebo jde připouštět, což si myslím, že obě jsou to velice příjemné varianty, jak se dostat z domu,“ vysvětluje se smíchem místní chovatel Ivan Petrtýl.

Slezský norik je zajímavý právě tím, že jde sice o plemeno chladnokrevné, ale vzniklo překřížením teplokrevných klisen v oblasti Slezska – kolem Jeseníku a kolem Opavy. Tam si tamější chovatelé vydobyli ještě u tereziánského dvora připouštění norickým hřebcem z Rakouska.

„Vznikl tak vlastně kříženec a dál už se připouštěli jenom noričtí hřebci, takže se stabilizovaly ty znaky a vznikl kůň, který je oficiálně chladnokrevný, ale nechává si některé znaky teplokrevných koní, jako je ovladatelnost, pohyblivost a dá se říct, že i lepší chápatelnost při výcviku,“ dodává Petrtýl. Minimální výška v kohoutku 166 cm u hřebců a 165 cm u klisen.

Ve vozovém parku hřebčína najdete třeba konibus

Slezský norik dospívá v pěti letech, obvod hrudi má minimálně 187 centimetrů, minimální obvod holeně 23 centimetrů u hřebců a o centimetr menší u klisen. Má klidnou povahu, je dobře ovladatelný a spolupracuje s lidmi. Jeho klidná povaha se dá využít i při lehčí zápřeži nebo i pro jízdu pod sedlem, hlavně ale v rámci hippoterapie nebo při jezdeckém výcviku.

Ve Františkově Dvoře vsadili kromě chovu těchto specifických koní také na jejich využití v agroturistice. V nabídce zážitků mají třeba jízdu ve stylovém americkém dostavníku nebo na povoze zvaném konibus. A jak si chov stojí dnes? „Dnes už je chov omezen jen na množství tak, aby se vůbec ještě dalo mluvit o chovu. To znamená, je tady jeden až dva hřebci a zhruba dvacet až pětadvacet chovných klisen. Samozřejmě hříbata, kterých se ročně rodí osm až deset kusů,“ říká šéf hřebčína Ivan Krajcar.

Slezského norika ale nenajdete jen ve Slezsku. Chová ho řada příznivců tohoto plemene a dokonce se i pravidelně scházejí, aby si předali své zkušenosti, vždy v polovině připouštěcí sezony a před chovatelskou částí roku.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d3313.8146895459563!2d17.72948313385803!3d49.743600694345865!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x4713cf433d215637%3A0xa4d22ce9e1a5956e!2zVsOtdGtvdiA4NCwgNzQ3IDQ3IFbDrXRrb3Y!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1438593160444" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0" allowfullscreen></iframe>
autor: š.iva
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.