Název měla dát vesnici Věžky věž, o které nikdo nic neví
Název Věžky je u obcí v české republice poměrně běžný. V našem okolí najdeme hned dvě obce toho jména poměrně blízko u sebe. Větší z těchto obcí leží na Kroměřížsku, menší, poněkud tajemná osada pak rozkládá svůj katastr v krajině na jih od Přerova, v rovinách, které za tisíciletí vyplnily Bečva, Moštěnka a Morava nánosy štěrku přineseného z dalekých Jeseníků či Beskyd.
Archeologické nálezy nám sice prozrazují, že na této pláni žili lidé už od Pravěku, přímo z Věžek však podobnými nálezy sloužit nemůžeme. Ne snad, že by se tady nevyskytovaly, ve skutečnosti se tady nikdy nekonal větší archeologický průzkum, který by to potvrzoval. Katastr o rozloze pouhých 256 hektarů vyplňuje část území mezi železniční tratí Přerov – Brno a říčkou Moštěnkou, místo rovinaté, nicméně v minulosti ohrožované vodou.
A název Věžky? „Bylo to pojmenování míst, která se od jiných odlišovala věžkami, např. na branách či na tvrzi,“ píší Ladislav Hosák a Rudolf Šrámek ve své knize Místní jména na Moravě a ve Slezsku.
Byla tedy ve Věžkách brána či tvrz? Za tím musíme do historie. Günter a Friduš, stejně jako jejich sestra Alžběta z Linavy v roce 1349 darovali svým vnukům majetky, které vlastnili ve Věžkách, Bochoři, Podolí a v dnes už zaniklých Běškovicích. To je první písemná zmínka o existenci obce Věžky, kterou zatím archiváři objevili v olomouckých zemských deskách. Mimo to se zde uvádí, že ve Věžkách tehdy měli jakýsi dvorec. Měl tento dvorec věž nebo bránu s věžkou? Možné to je, jisté však nikoliv.
Pánům z Linavy však stále ještě část majetku v obci Věžky zůstala. Obchody s jednotlivými lány se objevují v zemských deskách ještě i v následujících letech. Naopak k roku 1539 je už osada jednoznačně přiřazena k panství se sídlem v Dobrčicích, kde se jejich novým majitelem stává Ctibor z Dobrčic. Obě obce se pak staly součástí přestavlckého dominia, kde zůstaly až do konce patrimoniální správy.
Na konci 17. Století se majitele panství stává rod hrabat z Magni, po němž jej drželi hrabata Vetterové von Lililen. K roku 1863 se novým majitele velkostatku stává arcibiskup olomoucký Arnošt z Fürstenberka a po jeho smrti je zdejší statek nově majetkem arcibiskupství olomouckého. V roce 1924 byl zbytek Věžského dvora rozparcelován mezi místní sedláky.
Obec je protkána úzkými uličkami s nízkou zástavbou. Ta je rozvolněnější než v jiných vesnicích na Hané. Uprostřed vesnice stojí kaple Panny Marie z roku 1821. V roce 1740 byla postavena zdejší Boží muka. Obec neměla ani školu, nebylo to potřeba neboť do sousední Vlkoš, kam byla vesnice přiškolena i přifařena, to bylo jen kousek.
Věžky jsou malebnou vesnicí, kterou však v budoucnosti čekají i proměny. Po katastru částečně má vést stavba obchvatu Bochoře a mluví se i o rychlodráze spojující Vídeň a Brno s Ostravou a Varšavou. To je však ještě hudba budoucnosti a tak se v klidu člověk může vydat úzkými uličkami obce a pak po cyklostezce do Vlkoše a dále ke Chropyni.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.