Nedělní Noční linka: Jak jsem se slyšel/a poprvé (ze záznamu)

20. březen 2022

Lidé svůj vlastní hlas slyší jinak, než ho slyší ostatní. Lidé tuto zvláštnost objevili poprvé až v dobách, kdy bylo vynalezeno nahrávání zvuku na reprodukční přístroje. Proč tomu tak je?

Když slyšíte mluvit ostatní lidi, zvukové vlny jsou přenášeny vzduchem, až pak se dostanou k našemu vnějšímu uchu. Odtud pokračují přes zvukovod a bubínek až do středního ucha, dále do vnitřního ucha až k hlemýždi. Hlemýžď je tekutinou naplněný spirálovitý orgán ve vnitřním uchu, který zvukové vlny převádí do mozku.

Když ale sami mluvíme, proces vnímání zvuku je trošku odlišný. Částečně náš hlas slyšíme již zmíněným způsobem, kdy se vzduchem dostane zpět do našich uší a mozku. Také jej ale vnímáme prostřednictvím soustavy kostí a tkáně uvnitř naší hlavy a při mluveném projevu jsou vibrace z našich hlasivek přenášeny kostmi přímo do naší lebky.

Řeknete v dnešní Noční lince s Borkem Kapitančikem, jaké to pro vás je (a bylo), když slyšíte svůj vlastní hlas?

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.