Nedokázali jsme si představit, že něco takového může přijít, vzpomíná starosta Rapotína na povodně v roce 1997
Několik obětí, stovky zraněných, tisíce evakuovaných a obrovské škody na majetku. To je jen stručný souhrn toho, co způsobily povodně v červenci 1997 na Šumpersku. Region se sice na rozdíl od střední Moravy nestal jejich symbolem, rozvodněné řeky ale ničily i tady. Jednou z nejpostiženějších lokalit bylo údolí řeky Desné, ve kterém leží obec Rapotín.
Čtěte také
„Do té doby jsme si ani nedokázali představit, že něco takového může přijít,“ nikdy nezapomene na červencové povodně roku 1997 současný starosta, tehdy člen sboru rapotínských dobrovolných hasičů, Vladimír Čech. Byl to jeho první zásah u podobné přírodní katastrofy.
„Na náměstí byl metr a půl vody, nalevo od nás tak metr dvacet, když to kulminovalo, tak možná taky metr a půl. Ve vrchní části Rapotína voda začala podemílat paneláky, takže jsme se zúčastnili evakuace osob,“ vzpomíná.
„Ve vrchní části Rapotína voda začala podemílat paneláky, takže jsme se zúčastnili evakuaci osob.“
Vladimír Čech, současný starosta Rapotína a tehdejší člen dobrovolných hasičů
Při pohledu z mostu, který vede přes řeku Losinku kousek od soutoku s řekou Desnou, člověk vidí, že oba toky teď vypadají docela mírumilovně. Před 25 lety ale ničily v podstatě všechno, co jim stálo v cestě. Včetně domů, mostů nebo železniční trati.
„Byl ostrý proud. Zaznamenali jsme vodní záchrannou službu, která vezla jednomu obyvateli inzulin na člunu, ale bohužel se k domu nedostala, protože proud ji strhl a odnesl je přímo pod tento most. Naštěstí se chytli stromků a nakonec se z toho nějakým způsobem vyprostili. Takže s inzulinem musel přiletět vrtulník,“ líčí Čech tehdejší událostí.
Z ničivé povodně se obce v údolí Desné vzpamatovávaly řadu let. „Byly to ničivé povodně, které stály životy mnoha lidí v celém regionu. Zničily neuvěřitelné množství nemovitého majetku. Došlo ke škodám, které některé obce obnovovaly po desítky let,“ říká starosta Rapotína a předseda Svazku obcí údolí Desné Bohuslav Hudec z hnutí ANO.
Investice do protipovodňové ochrany
Protipovodňová ochrana je tak pro místní jedno z nejdůležitějších témat. I proto se do ní vedení Rapotína a okolních obcí snaží investovat. Například loni skončila první etapa stavby protipovodňových opatření na jednom z úseků řeky Desné.
„Co se týče srovnání s extrémními povodněmi v roce 1997, tak to bych lhal, kdybych řekl, že by tato opatření stoprocentně ochránila záplavová území, ale samozřejmě by zmírnily účinek těch přívalových dešťů,“ uvádí Hudec. V tuto chvíli se už připravuje další etapa. Stavba by měla začít příští rok.
Související
-
„Plaváček“ z Bochoře má 25 let. Voda nám přinesla štěstí, vzpomíná jeho maminka na tehdejší povodeň
Bylo to doslova za pět minut dvanáct, vzpomíná Alena Purová, jak ji těhotnou evakuoval před čtvrt stoletím ze zatopené Bochoře na Přerovsku vrtulník.
-
Přebývání v maringotce, záchrana ve vojenském obojživelníku. Jiří z Černovíru vzpomíná na povodně
Padající domy, boj o život, ale i sousedská sounáležitost a vzájemná pomoc. Tak vzpomíná na povodně v roce 1997 dnes 35letý Jiří Kolář z olomoucké městské části Černovír.
-
Tróbkê čtvrt stoleti po velké vodě
Stréček Křópal nám přêpomenôl ničivy povodně, kery zaplavilê Moravô a východní Čechê před pětadvacetima letama. Jednó névic postiženó dědinó bêlê Tróbkê na Přerovskô.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků
-
Kdo převezme KDU-ČSL? Ze strany zní hlavně volání po Grolichovi, tradicionalisté o jménech nemluví
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Ponižování a duševní potíže. TikTok jako nástroj pro ‚slutshaming‘ žen a dívek na Balkáně