Nejen kříž zapsaný do seznamu kulturních památek si zaslouží naši pozornost

11. červenec 2016

V létě byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky kamenný kříž, který stával u vstupu do historického jádra vesnice Neředín jako znak katolické obce. Pochází z roku 1774. Přestože byl umístěn u frekventované křižovatky, jeho propracovaná výzdoba se zachovala ve skvělém stavu d do dnešních dnů.

„ Je to krásná pozdně barokní práce a jak se píše v dobových materiálech je ozdobený sochou ukřižovaného Spasitele, pod ním je lebka se zkříženými hnáty a dole na podstavci velice pěkný reliéf Panny Marie Bolestné s mečem zapíchnutým v srdci. Kříž byl v minulosti polychromovaný, ještě dnes si můžeme všimnout zbytků barvy,“ uvádí historik Ján Kadlec.

S ním jsme se přesunuli na nedalekou náves velice staré vesnice. „První písemná zmínka o Neředíně pochází z roku 1234. I tvar návsi připomíná, že to byla stará zemědělská obec,“ podotýká Kadlec. Pěkně udržovaný bílý domek s modrým pruhem dole stojí za malou kapličkou z roku 1771 a dokresluje poklidnou atmosféru starých časů.

Kaplička na návsi v Neředíně |foto: Aleš Spurný

Na dohled stojí pomník obětem první světové války. Jde o pomník německý, a ty se v této oblasti dochovaly zřídka. „Je tam i německý nápis a symboly zbraní, meče a nábojnice, takže je spíš symbolem vojenství, přesto se zachoval, i když dost často byly tyto pomníky ničeny nebo přeměněny.“

Německý pomník obětem první světové války v Neředíně |foto: Aleš Spurný

Obětem druhé světové války je věnována pamětní deska na kapličce a malý pomníček u lípy. Ján Kadlec si všímá na návsi také mohutných starých dubů – symbolů němectví.

Pomníček obětem druhé světové války ulípy v Neředíně|foto: Aleš Spurný

Z návsi bychom mohli pokračovat směrem k hájku a rybníčku a také k divočině na tabulovém vrchu. Prostor byl dlouho využíván vojáky a dnes ho Olomoučané vyhledávají jako místo vycházek a rekreace. Opodál se nachází také neředínské letiště.

My se ovšem vydáme směrem opačným - na konečnou tramvaje se zastávkou u krematoria a ústředních hřbitovů, které tu byly založeny roku 1901.

Krematorium v Olomouci|foto: Aleš Spurný

„Stojíme v místě římského pochodového tábora, který je vyobrazen na místní autobusové zastávce. Na výšině od Tabulového vrchu až ke Křelovu se v roce 1715 rozprostíral polní tábor pruského krále Fridricha II., který se v roce 1715 pokoušel neúspěšně dobýt Olomouc.

V minulosti tu stávaly kamenné kříže a boží muka, pod kterými prý byly pohřbeni vojáci a v polích malá kaplička a pod ní hromadný hrob obětí posledního moru z roku 1715. Byla tu také socha svatého Vendelína, patrona zemědělců a ovčáků,“ připomíná historik Ján Kadlec zaniklé památky a dodává, že prostor změnil nejen ústřední hřbitov, ale také vojenské cvičiště a fort číslo 15, součásti Olomoucké pevnosti.

Jednu drobnou památku můžeme i dnes vidět v polích na cyklotrase vedoucí ke křelovskému fortu. V polích se dochovala socha sv. Jana Nepomuckého na sloupu z roku 1732.