Nejvzácnější barokní památka Liberce dostala „nový kabát“
Barokní perlou Liberce by se dal nazvat zlacený morový sloup, který stojí v zahradě Kostela Nalezení svatého Kříže na Malém náměstí.
„Nejvzácnější památka vůbec na území města, je to nádhera,“ říká Ivan Langr, náměstek libereckého primátora ze Starostů pro Liberecký kraj. Vzácnou památku město převzalo od církve. „Chtěli jsme na to vyčlenit vlastní prostředky, tak bylo lepší, abychom investovali do svého. Dohoda s církví byla velmi snadná, sloup jsme získali bezúplatně,“ popisuje Langr a dodává, že opravy – bez daně – přišly město na necelých sedm set tisíc korun.
Sochy svatých a panny Marie na sloupu jsou dílem Bernarda Matyáše Brauna. Postaven byl jako poděkování za záchranu před morem z roku 1680. Sloup, který stál do roku 1877 na Sokolském náměstí, je kompletně obnovený. Zrestauroval ho Radomil Šolc, svatozáře a zlacení soch jsou dílem pražského kováře Petra Podzemského.
V Liberci opravili barokní morový sloup
Restaurátoři v Liberci opravili barokní morový sloup. Pracovali na něm od léta přímo na zahradě kostela Nalezení svatého Kříže.
„Jako kdyby to byl úplně jiný sloup. Je to vzpomínka vděčnosti lidí, protože morové sloupy se stavěly na místech, kde zasáhla morová rána,“ vysvětluje arciděkan římskokatolické církve Radek Jurnečka.
Víc než jedenáct metrů vysoký sloup z dílny Matyáše Brauna restauroval Radomil Šolc: „Zpracování toho povrchu je úplně jedinečné, veškeré prvky mají nezaměnitelný charakter… je to neuvěřitelná vzácnost.“
Morový sloup je součástí cesty Via Sacra. „Liberec jsme přihlásili do stejnojmenného přeshraničního projektu, zjednodušeně to znamená turistický ruch po krásných památkách a bude to jedno z center v české části.“ Město ve spolupráci s církví plánuje barokní zahradu pro veřejnost otevřít na jaře 2019.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
