Neměl jsem ambici popsat holocaust, ale napsat existenciální román. Byla to fuška, říká Eli Beneš
O tom, že napíše román, ve kterém by pohlédl do tváře holocaustu, přemýšlel už jako osmnáctiletý kluk. Pak se ale začal věnovat muzice a intenzivně studovat českou a anglickou literaturu. Nakonec zakotvil na žurnalistice, které se roky věnuje. Nejprve jako moderátor Rádia 1, šéfredaktor několika hudebních časopisů, dnes jako manažer vývoje rádiové sekce Seznamu. K příběhu svého dědy, který přežil Osvětim i pochod smrti, se jako autor vrátil před šesti lety.
Tehdy začal vznikat jeho debutový román Nepatrná ztráta osamělosti. O tom, jak vznikal, stejně jako o tom, proč spojenci nebombardovali plynové komory nebo odkud se berou popírači holocaustu, mluvil ve své Vizitce.
Související
-
Jak bude vypadat příběh holocaustu po smrti pamětníků? Musí to být podobenství, říká Pavel Štingl
I pražský Památník ticha, který připomíná oběti válečných deportací, musel kvůli koronaviru zavřít výstavy. Fotografie transportu z Veletržní ulice jsou k vidění on-line.
-
Alena Mornštajnová: Nechtěla jsem napsat knihu o holokaustu
Na Filozofické fakultě Ostravské univerzity vystudovala angličtinu a češtinu, je lektorkou anglického jazyka a překladatelkou.
-
Co bychom udělali na jejich místě? Nesuďme a prosme, ať se rozhodujeme správně, říká Mikuláš Kroupa
Chtěl se stát novinářem, spolupracoval – a spolupracuje – s Českým rozhlasem, byl reportérem české BBC. Nakonec svůj záběr rozšířil a před 20 lety založil Post Bellum.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.