Nemyslel jsem si, že se zhroutí celý systém, vzpomíná na listopad 89 historik Jiří Pernes

Revoluční události ho zastihly ve Slavkově u Brna, kde pracoval v tamním Historickém muzeu. „Založili jsme Občanské fórum, které sídlilo na zámku, a provedli takovou malou Sametovou revoluci,“ vzpomíná Jiří Pernes, který se mj. věnuje dějinám Komunistické strany Československa a komunistického režimu.

Nikdy nebyl členem strany, což samozřejmě mělo své následky. „Nemohl jsem dělat kariéru, nastoupit do Akademie věd, nebo učit na vysoké škole,“ vzpomíná a pokračuje: „Do 1968 roku jsem věřil, že se dá skloubit demokracie a socializmus. Dubčekovu politiku a obrodný proces jsem podporoval, fandil mu. Později, zejména po potlačení demonstrací 21. srpna 1969, jsem jim už nevěřil nic,“ konstatuje Jiří Pernes.

„Stali jsme se sovětským satelitem, což se projevovalo vazalským přístupem nejvyšších stranických funkcionářů k SSSR,“ vysvětluje známý historik a doplňuje: „Měl jsem možnost studovat v sovětských archivech depeše jejich tehdejšího velvyslance a dalších diplomatů působících v Československu o setkání s místními funkcionáři, a hrozně jsem se u toho styděl.“

Jiří Pernes zdůrazňuje, že je dobře, že snaha o poznání naší historie není spojená jen s vysokými školami a vědeckými pracovišti, ale že existuje i iniciativa Paměť národa.

Spustit audio