Není to povinnost, ale velká čest, říká správce mohelnického betlému Pavel Aligátor Nenkovský

Pavel Nenkovský, správce mohelnického betlému
Pavel Nenkovský, správce mohelnického betlému

O kouzlu Vánoc ví své. Každý rok mu trvá 60 až 70 hodin, než v chladu boční kaple kostela sv. Tomáše Becketa v Mohelnici sestaví a zprovozní slavný mechanický betlém. Termoska s horkým čajem a teplé prádlo jsou nezbytné. Obdivuhodný exponát se pak na dobu od štědrovečerní půlnoční mše až do 2. února stává poutním místem, kam směřují kroky tisíců obdivovatelů krásného symbolu Vánoc. Pavel Aligátor Nenkovský se o něj stará již více než 40 let.

Zakladatel, hlavní organizátor a duchovní otec největšího moravského folkového festivalu Mohelnický dostavník. Pořadatel oblastních kol hudební soutěže Moravský vrabec. Člen Mohelnického kina amatérských filmů. Zakládající člen a kapelník hudební skupiny Smolaři Mohelnice. Tak je Pavel Aligátor Nenkovský známý v našem regionu. A aby toho nebylo málo, je také správcem Mohelnického betlému a místopředsedou Českého sdružení přátel betlémů.

Jeho bohatý životní příběh začíná v roce 1951 v Mohelnici, kde žije celý život. A je osudově propojen s kostelem v sousedství. „Já jsem se narodil a stále žiji v domě osm metrů od kaple kostela sv. Tomáše Becketa, kde stavím ten slavný mohelnický betlém,“ vypráví Pavel. Byl tam pokřtěn, biřmován, ministroval tam, dokonce zdejší páter Jašek kdysi Pavlovi daroval kytaru, která ho nasměrovala k muzice. A při stavbě betléma v kostele potkal svou ženu Marcelu. „Byla to láska na první pohled,“ vzpomíná Pavel. Jsou spolu už 39 let, mají dvě dcery a tři vnučky.

Přítel betlémů

Sdružení betlémářů a přátel betlémů vzniklo v roce 1990 a Pavel je jedním ze zakládajících členů. Dnes je místopředsedou Českého sdružení přátel betlémů, takže dokáže sypat z rukávu mnoho zajímavostí a příběhů z historie i současnosti tohoto symbolu Vánoc. „Naše republika je světová betlémářská velmoc,“ říká hrdě.

Pavel Nenkovský s betlémem

Od roku 1975 se svědomitě a nadšeně stará o mohelnické mechanické jesličky, které mají také dlouhou a zajímavou historii. Větší část rozsáhlého betléma pochází ze známé řezbářské rodiny Nedomlelových z Bruntálu. Pavel už toho s betlémem za ty desítky let zažil mnoho. „I v kostele se dá lhát,“ vypráví s úsměvem milou příhodu o obětavé paní s horkou polévkou pro muzikanty, kteří hrají u betléma v chladném kostele. Ale z magnetofonového pásku.

„Dělám to zásadně zdarma, protože mě to baví a chci, aby něco dobrého bylo v Mohelnici vidět,“ vyznává se obětavý správce. A své poselství Pavel Aligátor Nenkovský uzavírá slovy: „Nezabývat se zbytečnostmi, nedívat se do minulosti, stále myslet jen na to dobré a jít dopředu. A hlavně ta láska, ta je nejdůležitější. A pokoj v duši.“