Není vonja jako vůně. Bulharština ráda klame Čechy zrádnými slovy
Ačkoliv nejoblíbenější prázdninovou destinací pro Čechy zůstává Chorvatsko, dost lidí od nás jezdí i do Bulharska, a má tedy možnost se pěkně zblízka setkat s bulharštinou.
Bulharština je slovanský jazyk, který se zejména po stránce gramatické celkem vzdálil od modelu, který vidíme například v češtině, polštině nebo třeba i v chorvatštině. Bulharština je totiž jazyk s omezeným skloňováním a naopak s velmi rozvinutým časováním. Dalo by se říct, že bulharština svojí gramatikou mimoděk připomíná angličtinu nebo francouzštinu.
Podobně jako jiné slovanské jazyky, i bulharština užívá stovky slov, která jsou nám známá nebo povědomá. Mezi těmi stovkami podobně znějících slov je však řada takových, která pouze vypadají jako naše česká slova, ale jejich význam je odlišný, někdy dokonce až komicky odlišný. A na ty se dnes zaměříme.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
