Neplacení výživného na děti patří mezi nejčastější trestné činy. Vyplývá to z policejních statistik

„Bývalý manžel mi dluží přes 400 tisíc na alimentech. Když jsem několikrát podávala trestní oznámení a byli jsme několikrát u soudu, tak peníze nemá. Je nepracující a navíc byl tak zadlužený, že odešel z České republiky do jiného státu a není na něj kontakt,“ říká paní Milena z Olomoucka.

Situaci jí komplikuje to, že její bývalý partner žije ve Velké Británii. Ta totiž patří podle policejní mluvčí Ireny Urbánkové k zemím, kde neplacení výživného není trestné.

„Případy prioritně řeší a je nápomocen úřad s názvem Ústředí pro mezinárodně právní ochranu mládeže v Brně, na který se může rodič obrátit. Pokud není tento postup účinný, i zde přichází v úvahu vedení trestního řízení. Jeho výsledek ani jeho průběh nemusí být jistý. V některých případech i v této oblasti policie zaznamená úspěch, jeli bydliště rodiče v cizině známé.“

Někteří rodiče využívají neplacení alimentů jako zbraň - třeba když jim jejich bývalý partner nechce dítě půjčovat na pravidelné návštěvy. Ať už je důvod neposílání peněz jakýkoli, před policií vše většinou řeší sociální odbory.

„Rodič, který peníze na dítě nedostává, se může obrátit na exekutora, pokud má rozsudek o úpravě poměrů. Exekuce pak může být uskutečněna srážkami z příjmu nebo exekucí majetku nebo také zabavením řidičského průkazu. Tou nejčastější variantou bývají srážky z příjmu povinného rodiče,“ říká mluvčí olomouckého magistrátu Radka Štědrá. Když tahle strategie nevyjde, na řadu přichází trestní oznámení. Stačí, aby nepřišly alimenty déle než čtyři měsíce.

Někdy neplatiči doufají, že když je jednou za čas pošlou, bude to stačit. Pokud jim ale policie dokáže, že to dělají delší dobu a záměrně, můžou i tak skončit před soudem. Ten má právo je potrestat až tříletým vězením.