Nezamyslice byly osídleny už v době velkomoravské. Kostel je zde možná už z té doby

10. leden 2024

Městys Nezamyslice patří k větším obcím rozkládajícím se na toku řeky Hané. Zdejší oblast je osídlena už od pravěku. Přímo na okraji obce existovalo velkomoravské hradiště, dnes narušené stavbou benzínové stanice, který bylo patrně osídleno už dávnou před příchodem Slovanů. Také první historické zmínky můžeme zaznamenat už ve 13. století.

V nejstarších dobách byla obec, nebo alespoň její část, v držení drobné šlechty. V roce 1276 ji představoval jakýsi Bohuslav z Nezamyslic, který však následně polovinu obce prodal bratřím Janu a Drslavu z Kravař. Díky tomu víme, že už tehdy byl v obci mlýn, dvě krčmy a také kostel. V roce 1373 se majitelem další části obce i s poplužním dvorem stává Ctibor z Cimburka. Třetí část zdejší držby vlastnily Adleta a Markéta z Nezamyslic.

Jednotlivé díly postupně měnily majitele až do roku 1385, kdy je sjednotili pod svým vlastnictvím mniši augustiniánského řádu se sídlem v Lanškrouně. Ti se později přestěhovali do Olomouce a tak si zdejší panství ponechali až do roku 1784, kdy byl klášter zrušen, a majetky připadly náboženskému fondu.

Až v roce 1813 koupil obec hrabě August Segur, který však už po šesti letech vše prodává rakouskému arcivévodovi Ferdinandu d´Este. Pod jeho vládou se obec dočkala konce feudální správy, byť majetky zde šlechtickým držitelům patřily ještě poměrně dlouho. Nakonec prodal hrabě Mundy držbu v Nezamyslicích 1871 olomouckému arcibiskupovi Bedřichu Fürstenberkovi, který je zakoupil pro katolický podpůrný spolek olomoucké arcidiecéze. Ta ho prodala 13. února 1885 olomouckému arcibiskupství, jemuž náležel až do parcelace.

Zámek postavili ještě mniši augustiniánského řádu. Užili si jej však jen dvacet let

Už jsme se zmínili, že i v nejstarší historické zmínce o obci se uvádí existence zdejšího kostela. Podle odborníků mohl být mnohem starší a navazovat na velkomoravské osídlení zdejšího kraje. Potvrzuje to i umístění kostelního areálu na vyvýšeném místě nad vesnicí, což by potvrzovalo jeho vznik při vytyčování obce. První přímá zmínka o kostelu je z roku 1662, kdy jej zničil požár. Dobový zápis jej líčí jako kostelík zděný z kamene, avšak malý, úzký a zdobený nízkou věží.

Kostel byl zřejmě provizorně upraven a ještě pár let sloužil, až v roce 1697 byl starý chrám rozbořen, protože už nestačil potřebám farnosti. Stát zůstala jen stará věž a část zdiva s ní související. K ní byla přistavěna nová, o téměř 15 metrů delší kostelní loď, která byla rovněž zvýšena. Kostel byl dokončen v roce 1701 a od té doby slouží věřícím až do současnosti.

<

Hned vedle kostela stojí zdejší zámek. Původně, už v roce 1371 je v obci zmiňována tvrz, ta však později ze zápisů o Nezamyslicích mizí. Zámek stavěli ještě augustiniáni a dokončen byl v roce 1764. Stavitelé si jej tak užili pouze dvacet let. Později byla zámecká budova součástí panství. V roce 1876 propůjčil arcibiskup Fürstenberk budovu k bezplatnému užívání německému řádu sv. Hedviky, kdy jej nejprve obývaly zejména šlechtičny ze Slezska. Později zde byl kromě dívčího penzionátu i sirotčinec. V současnosti zde sídlí sociální ústav pro mládež. Zámek je propojen s budovou kostela a jeho součástí je také dochovaná barokní sýpka. Kolem kostela a zámku najdeme na náměstí pojmenovaném po zdejším děkanu Františku Kvapilovi umučeném nacisty mnoho soch a dalších drobných sakrálních památek.

Samotný městys patří k regionálním centrům. I díky železnici, která tudy prochází, se zde rozvinul i průmysl a celá oblast také místem ideálním zejména pro cykloturistiku. Cyklostezky zavedou návštěvníky i třeba k poutnímu kostelíku Panny Marie s pramenem nebo do kopců Litenčické pahorkatiny nad městysem.

Spustit audio