Nezamyslický kostel sv. Václava stavěl dvorní architekt na místě kostelíka z dob počátků obce
Městys Nezamyslice patří odpradávna mezi menší centra Hané. Neplatilo to jen v době střediskových obcí, ale už mnohem dříve. Jednou z důležitých vlastností takového regionálního centra bylo i sídlo farnosti s kostelem. A ten tady opravdu už odpradávna stál.
Kdo byl stavitelem původního nezamyslického kostela, a kdy byl položen základní kámen zdejší první sakrální stavby, se už patrně nikdy nedozvíme. První zmínka o obci pochází z roku 1276. Doklad o existenci kostela však máme až z roku 1353, kdy část obce patřila Buškovi z Nezamyslic. Ten tehdy podle zápisu v zemských deskách prodal půl Nezamyslic, čtyři menší podsedky, dvě krčmy, mlýn a půl kostelního práva…“ čímž prokazujeme, že zde už kostel stál. O jeho podobě či zasvěcení však stále nevíme nic. Když si ovšem všimneme polohy chrámu, i toho současného, neujde nám, že stojí na mírném návrší nad okolním terénem. Jednalo se tedy o dominantní umístění, se kterým se muselo počítat už při vytyčování osady. Je tedy téměř jisté, že kostel se stavěl spolu s prvními domy, nebo jen krátce po nich.
Pak chrám z písemných pramenů téměř mizí. Výrazněji se o něm dozvídáme až v roce 1662, kdy 5. února vypukl v obci požár, který zničil i kostel s farou. Zde už ovšem najdeme popis kostela, který byl už zděný z kamene. Podle záznamů byl však malý, úzký zdobený nízkou věží. Kostel byl zřejmě provizorně upraven a ještě pár let sloužil.
Až v roce 1697 byl starý chrám rozbořen, protože už nestačil potřebám farnosti. Stát zůstala jen stará věž a část zdiva s ní související. K ní byla přistavěna nová, o téměř 15 metrů delší kostelní loď, která byla rovněž zvýšena. I když o tom nejsou přímé důkazy, domnívají se historikové, že projektantem kostela byl tehdejší císařský dvorní architekt Giovanni Pietro Tencala. To bylo ve své době významné jméno barokního stavitelství. Vždyť projektoval významné stavby nejen v Olomouci, ale i ve Vídni.
Dokončení stavby je datováno roku 1701. To byla dokončena už i zvýšená stavba věže a další detaily. Kostel byl biskupem Ferdinandem Schröffelem ze Schröffenheimu slavnostně vysvěcen ke cti svatého Václava. Do hlavního oltáře byly tehdy uloženy relikvie z ostatků sv. Floriána a sv. Magna. Pozoruhodným dílem v interiéru kostela je obraz s výjevem zavraždění sv. Václava, který pravděpodobně pochází z dílny vynikajícího barokního malíře Ignáce Raaba. Nad svatostánkem je umístěn obraz Madony s děťátkem, kopie pasovského díla Lucase Cranacha.
Nutno říci, že v té době byl nezamyslický statek ve vlastnictví řádu augustiniánů. Do jejich majetku se obec dostala postupně už ve 14. století, kdy klášter ještě sídlil v dalekém Lanškrouně. Za husitských válek se řeholníci přemístili do bezpečnější Olomouce a tam již klášter zůstal. Od roku 1397 augustiniáni spravovali i zdejší farnost. Jejich vláda zde skončila až v roce 1784, kdy byl klášter zrušen.
Na věži kostela byly dva, později dokonce tři zvony. Nejstarší z nich, Maria, pocházel ještě z původního kostelíka a jediný ušel pozdějšímu válečnému rekvírování. Svou nynější podobu kostel dostal po dostavbě věže v roce 1906, kdy byla věž opatřena novou bání. V novější době byl upraven u prostor oltáře a pořízeny nové varhany.
Kromě samotného kostela najdeme v jeho areálu i další zajímavé památky. Ať již budovu samotné fary, tak třeba trojici soch před chrámem. Sv. Jan Nepomucký, sv. Florián a sv. Juda Tadeáš. Pocházejí z 18. století. Blíže ke kostelu je na jedné straně situována krásná socha Panny Marie Lurdské, na druhé straně je kamenný kříž. Poněkud skryté před zraky návštěvníků je sousoší Piety ve výklenku kostela z I. poloviny 18. století. Bronzová busta na zdi kostela připomíná nacisty zavražděného děkana P. Františka Kvapila, jehož jméno nese i náměstí, na kterém kostel stojí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
