Neznámá technická stavba se otevírá veřejnosti. Vydejte se do kotelny architekta Karla Pragera
Má tvar jehlanu, keramický obklad a na první pohled zaujme vysokým komínem, který vyčnívá ze zdejší zástavby. Centrální kotelna ve Wenzigově ulici na Karlově je téměř neznámou technickou stavbou architekta Karla Pragera a bude otevřená v neděli mezi 10. a 13. hodinou v rámci festivalu Den architektury.
Kotelna z roku 1993 zásobuje teplem Všeobecnou fakultní nemocnici (VFN) v Praze a je jedinou zrealizovanou částí rozsáhlého projektu na nový areál fakultní nemocnice. „Pragerova původní vize byla velkolepá, nové pavilony měly obklopit porodnici u Apolináře. Plán vznikl kolem roku 1985, ale po revoluci byl pozastaven. A kotelna vznikla jako jediná, protože byla pro celé území podstatná a jako čistě technická stavba měla být realizována hned v první fázi stavby,“ vysvětluje historik architektury Miroslav Pavel.
A dodává, že stavba vykazuje řadu prvků, které jsou pro architekturu Karla Pragera, typické. „Především je to nosný skelet a ocelová nároží, která připomínají budovy bývalého Federálního shromáždění. Málokdo to ví, ale kotelna má kvůli odhlučnění dvojitou fasádu. Vnitřní hala je prosklená a technická patra jsou v ní zavěšená, takže je to velkolepý, prosvětlený prostor, pro technickou stavu nečekaný,“ popisuje historik architektury.
Čtěte také
Až na vyměněné technologie je kotelna ve zcela původním stavu. A její interiér, včetně prostoru někdejšího velína, působí jako byste se vrátili o třicet let zpátky, kdy od stolu právě odešel někdo z jejích pracovníků. „Zůstala tady původní technologie vzduchotechniky a na plánku vidíme původní schéma parní kotelny, která se během let změnila na teplovodní systém. Technologické kotle pak byly vyměněny za nové plynové kotle. A změnila se i technologie řízení, původně tu bylo asi 12 pracovníků,“ popisuje technik provozu tepelného hospodářství VFN Milan Vodička. Dnes ale kotelna funguje bez obsluhy a obě kotelny nemocnice obhospodařují na dálku dva lidé.
Související
-
Občanská záložna ve Vršovicích. Banka, která připomíná galerii
Vůbec poprvé se secesní památka otevře během festivalu Den architektury v neděli 3. října. Návštěvníci si budou moci prohlédnout bankovní halu a také kanceláře v patře.
-
Zvenku je to pražská stavba z 19. století, uvnitř barokní letohrádek, říká architekt o Šlechtovce
Opravená Šlechtova restaurace v pražské Stromovce, původně lovecký letohrádek z konce 17. století, se o víkendu v rámci festivalu Den architektury poprvé otevře veřejnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.