Nikde bych nezažila to, co v rozhlase, říká moderátorka a redaktorka Marcela Opletalová

02362706.jpeg
02362706.jpeg

Na konkurz do Českého rozhlasu Olomouc šla Marcela Opletalová nesměle. Byl to podle ní příliš troufalý sen. Splnil se, stala se z ní moderátorka a redaktorka.

V polovině devadesátých let to na olomouckém Horním náměstí 21, kde rozhlas sídlí, vypadalo mnohem skromněji. „Jedno velké studio s vysílacím koutkem. Bylo nás tu pár a byli jsme si blízcí,“ vzpomíná Marcela Opletalová. Vysílací pult sice ovládali technici, musela se ale naučit natáčet a stříhat: „Tenkrát ještě na pásech.“ Až později dostala na stůl počítač a do ruky minidisk.

Marcela Opletalová přiznává, že dlouho bojovala s mikrofonem. Byla přesvědčená, že má hlas, který se nedá poslouchat. „Hodně mi pomohla Zora Ježková, která mi dala zásadní radu – že si z mikrofonu mám udělat kamaráda, že se na něj mám usmívat.“

 Vysílala dopolední, odpolední i večerní bloky. Připravovala Studio Kontakt, Nokturno pro osamělá srdce nebo Cestovatelské magazíny. „Velmi ráda a často vzpomínám na své hosty pány Lopraise a Šnejdara. Byli úžasní, mluvili bez přípravy a takovým způsobem, že měl člověk pocit, že na těch cestách byl s nimi,“ říká naše bývalá rozhlasová kolegyně.

 V Českém rozhlase Olomouc strávila Marcela Opletalová 15 let. „Stýská se mi, samozřejmě. Byla to práce, která mě neskutečně obohatila. Ale taky mě určitým způsobem vyčerpala, odešla jsem v pravý čas,“ říká moderátorka a redaktorka, na kterou posluchači stále vzpomínají.