Nikolaj Vasiljevič Gogol: Scény ze společenského života. Která dívka je vhodnou nevěstou? A jak se zbavit té podle matčina názoru nevhodné?
Povídka Scény ze společenského života je rozhlasovou adaptací divadelní aktovky. Staneme se svědky komického rodinného dramatu. Která dívka je vhodnou nevěstou pro Michaijla? A jak se zbavit té podle matčina názoru nevhodné?
Nikolaj Vasiljevič Gogol se v roce 1809 narodil na Ukrajině v městečku Velké Soročince. Dětství prožil na rodové usedlosti Vasiljevce, Gogolovi měli prý asi osmdesát nevolníků. Jeho otec, V. A. Janovskij – Gogol, byl jedním z prvních ukrajinských spisovatelů, který psal ukrajinsky, příjmení Gogol, správně ukrajinsky Hohol, odkazovalo na kozácký původ rodiny. Malý Nikolaj byl vychován v přesvědčení, že je geniální dítě, jímž pravděpodobně taky byl.
Na konci roku 1828 se Gogol stěhuje do Petrohradu, kde časopisecky publikuje první povídku a vydává knihu básní. Setkává se ovšem s naprostým nezájmem, je nucen celý náklad skoupit a zničit. I plány na veřejně prospěšnou právnickou činnost vzaly brzy za své a zklamaný Gogol prchá do Německa. V roce 1829 se ale do Petrohradu vrací a znovu píše. Vydává Petrohradské povídky a uspěje. Jeho literární úspěchy a podpora vlivných přátel, ke kterým patří především A. S. Puškin, mu umožní, aby se od roku 1835 živil výhradně psaním.
Jako dramatik Gogol inklinuje spíše ke komedii, v níž zobrazuje velkoměstské prostředí se všemi sociálními vrstvami a společenskými typy. Mezi nejznámější Gogolova dramata patří Revizor, Hráči nebo Ženitba. Mezi prozaickými díly pak vynikají Mrtvé duše, Večery na samotě u Dikaňky nebo zmíněné Petrohradské povídky.
V letech 1843 až 1850 pracoval Gogol na druhém dílu Mrtvých duší, který měl být oslavou obrodných sil Ruska. V té době prochází hlubokou vnitřní krizí a zříká se své předchozí tvorby jako urážlivě satirické a umělecky falešné. Dokonce se vydává na pouť do Jeruzaléma a do Ruska se vrací jako náboženský blouznivec. Krátce před smrtí pak v jednom ze svých záchvatů spálil celý rukopis. Nikolaj Vasiljevič Gogol umírá v Moskvě 4. března roku 1852.
Dostojevskij prý prohlásil: „Všichni jsme vyšli z Gogolova Pláště.“ Je každopádně zřejmé, že zakladatelem novodobé ruské literatury byl Puškin, ale teprve Gogol určil správný směr.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.