ČESKO ZEMĚ NEZNÁMÁ - ČESKÉ BUDĚJOVICE
- takto jsme pojmenovali výpravy reportérů Českého rozhlasu ze všech regionálních studií za tím, co paměti hodno. V neděli 28.září 2008 se vám ze všech regionálních stanic Českého rozhlasu ozveme Českých Budějovic .
Jen málokteré místo se může pochlubit tak pozoruhodným rodákem jako vesnice Metánov nedaleko Žirovnice. Profesor Jakub Hron (1840- 1921) sice nevstoupil do encyklopedií a čítanek a jeho jméno bylo na mnoho desetiletí zapomenuto, o to překvapivější je však setkání s jeho rozsáhlým a mnohostranným dílem.
Na první pohled by se mohlo zdát, že je konečně znám skutečný předchůdce Járy Cimrmana. Jakub Hron, muž z masa a kostí, osobnost neoddiskutovatelně skutečná, však populárního génia v lecčems předčil. Nebylo mnoho vědních oborů, které by unikly jeho zvídavému zájmu. Zabýval se matematikou a fyzikou, ale i astronomií, filozofií, etikou a svérázně pojatou lingvistikou. Českou řeč přizpůsobil svým představám o libozvučnosti, i když mu okolí nerozumělo. Verše, které psal, dodnes vyvolávají ve čtenářích záchvaty smíchu. Věren své zásadě "každý rok jednu novotu vymyslet = vzdělanec" obohatil lidstvo o značný počet vynálezů, ať už to byla bezkolejná lokomotiva, slonový balón nebo vůbec nejslavnější Hronova "novota", buňát nekotitelný, speciálně upravený kalamář, na který byl velice pyšný a který se také jako jeden z mála Hronových vynálezů skutečně vyráběl.
Jakub Hron byl ve své době poměrně známou osobností. Za svého působení na královéhradeckém gymnáziu učil matematice a fyzice stovky žáků, kteří na jeho hodiny rozhodně nikdy nezapomněli. Populární byl i v Praze, kam se jako "výslužník" odebral studovat medicínu (do prvního ročníku nastoupil ve svých jednašedesáti letech, ale přesto dospěl k prvnímu rigorózu ). Do rodného Metánova se vrátil v roce 1910 a zůstal tu až do své smrti. Místní lidé měli výstředního profesora pro jeho laskavou povahu rádi, po smrti se však na něj rychle zapomnělo.
V novější době věnoval Jakubu Hronovi soustavnou pozornost Vladimír Borecký, autor několika hronovských publikací. Počátkem 90. let vznikl také Osvětový spolek Jakuba Hrona, jenž stál u zrodu malého metánovského muzea v bývalé místní škole. Právě tam začíná i končí Příběh Jakuba Hrona, který připravilo českobudějovické studio Českého rozhlasu v rámci cyklu Česko-země neznámá.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
