Nová plastika v Hranicích připomíná tamní židovskou komunitu, která nepřežila hrůzy druhé světové války

„Nechtěla jsem vytvořit památník, kde je utrpení. Spíš jsem chtěla transformovat podstatu naděje. V židovství má velkou váhu radost a život. A kvůli tomu vlastně tahle formální podoba,“ říká mi při instalování šesti laviček u hranické synagogy jejich autorka Christenne Habermann von Hoch.

Christenne Habermann von Hoch na nové plastice v Hranicích|foto: Lenka Kratochvílová

„I to rozprostření v té proluce symbolizuje navazuje na rozesetí židovského národa po světě,“ popisuje autorka. Lavičky tvoří dubové sedátko a kovový sokl, ve kterém jsou laserem vypálená významná hebrejská slova. „Tady třeba vidíme slovo láska. Písmena jsou v různých velikostech a skrz ta písmena bude svítit světlo, které bude reagovat i na pohyb člověka,“ dodává autorka.

Kořeny židovské obce v Hranicích sahají až do 17. století. O dvěstě let později tam Židé tvořili až 13 procent veškerého obyvatelstva. Později jejich počet klesal a za nacistické okupace jich v koncentračních táborech zemřelo celkem 197. „Do Hranic se po válce vrátilo čtrnáct osob, které nacistické běsnění přežily. Židovská obec byla po válce na krátkou dobu obnovena. Do roku 1968 provozovala malou modlitebnu a následně došlo k naprostému zániku židovské obce v Hranicích,“ připomíná místostarosta Hranic Vladimír Juračka volený za Hranice 2000.

Nicocot|foto: Lenka Kratochvílová

Násilnou smrt hranických Židů připomíná také pamětní deska na fasádě tamní synagogy. V příštím roce město plánuje opravit schody vedoucí kolem ní.