Nový hrad u Kopřivné byl prý největším hradem na Moravě
Zřícenina Nového hradu v lese nedaleko Kopřivné, kterou mnozí badatelé považují za vůbec největší hradní areál na území Moravy, je známou turistickou lokalitou. Rozvaliny si však zachovaly dodnes mnohá tajemství, která jen podporuje nedostatek historických pramenů
Už samotný vznik Nového hradu je obestřen rouškou tajemství. Dávná německá pověst jej klade už do období Velké Moravy. To sice historikové vylučují, ale zda byl hrad postaven ve století třináctém či čtrnáctém, na tom se doposud neshodli. Stejně tak nepanuje shoda ani na tom, kdo byl vlastně jeho stavitelem. Pravděpodobně to byli příslušníci mocného rodu pánů z Lipé, ovšem jiné podklady v této souvislosti zmiňují jako stavitele moravského markrabího Jana Jindřicha. A aby toho nebylo dost, chybí i jméno hradu. Název Nový Hrad se v listinách objevuje stejně jako jméno Furchtenberg. Který z názvů je původní, rovněž nevíme.
Zdálo by se, že může v určení počátků Nového hradu pomoci jeho vzhled, ale i zde narážíme na problém. Pevnost totiž prošla za dobu své existence mnoha přestavbami, které zcela smyly původní podobu hradního jádra. A když už jsme u těch tajemství, k těm patří i důvod stavby hradu. Hypotézy mluví o strážním hradu střežícím obchodní stezku vedoucí údolím Moravy do Slezska, jiné mluví o zeměpanském hradu střežícím Moravu ze severu a další mluví o sídelním hradu někoho, kdo chtěl ovládat rozsáhlé území podhůří Jeseníků, a to včetně nedalekého města Šumperka.
Téměř jisté však je, že v počátcích hradu stával na kopci tehdy nazývaném Gabelsberg jen malý hrádek se strážní věží zvanou bergfrýd. Později bylo toto jádro obehnáno hradbami, které zasáhly ostrožnu kopce i přilehlou plošinu a celkem se tak za hradbami ocitlo více než jeden a půl hektaru plochy. Původní palisádové hradby byly časem nahrazeny kamennými. A tak vznikl obrovský opevněný areál dlouhá přes 300 metrů a široký až 150 metrů. Nejvyšší část opevněného území sloužila i nadále jako jádro hradu. O něco níže, směrem do údolí Moravy byl patrně prostor pro obytné domy. Staré dokumenty mluví v 15. století o jakémsi městečku nazývaném Neuhaus. Není vyloučeno, že se jednalo právě o toto místo, které bylo zároveň hospodářským zázemím hradu.
Nový hrad přežil války husitské, doplatil však patrně na věrnost majitelů králi. Rod Tunklů ze Zábřeha a Brníčka patřil k přívržencům krále Jiřího z Poděbrad, kterého podporoval v bojích proti uherskému Matyáši Korvínovi. Když Jiří z Poděbrad zemřel, Matyáš povolal ze Slezska vojsko, a to při cestě údolím Moravy prý jako pomstu za věrnost králi, pobořilo Nový hrad. Dokonce i hlásku napěchovali střelným prachem a rozmetali ji po celém hradním kopci.
Hrad od svého zániku zarůstá lesem a dnes, kdyby nebylo bývalo turistického značení, těžko by jej zájemci o návštěvu hledali. Jedině, že by je sem zavedla zdejší bílá paní, někdejší majitelka hradu, která zde stále čeká na vysvobození, poté, co utrápila k smrti panoše, který si ji odmítl vzít za manželku. Další pověsti pak mluví o tajných chodbách, které měly odsud vést na různá panská sídla v okolí. V této souvislosti je pozoruhodný příběh z roku 1937, kdy jistý sedlák z Kopřivné oral kousek od hradu a jeho kůň se skutečně do jakési chodby propadl.
Asi nejvěrohodněji působí legenda, která říká, že v době dobytí hradu Uhry se jeho obránci postupně stahovali až k bergfrýdu a když Uhři dosáhli této hlásky, aby nepadli do zajetí, raději zapálili střelný prach ve věži a vyhodili ji i s sebou do povětří. Zbytky rozmetané hlásky zde najdeme koneckonců dodnes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
