Nový hrad u Kopřivné na Šumpersku byl údajně největším hradem na Moravě

Už samotný vznik Nového hradu je obestřen rouškou tajemství. Dávná německá pověst jej klade už do období Velké Moravy. To sice historikové vylučují, ale zda byl hrad postaven ve století třináctém či čtrnáctém, na tom se dosud neshodli. Odhadovat stáří hradu z jeho vzhledu také není jednoduché. Pevnost totiž prošla za dobu své existence mnoha přestavbami, které smyly některé jasné prvky dobové architektury.

Stejně tak se neví, kdo byl vlastně stavitelem hradu. Podle některých studií to byli příslušníci mocného rodu pánů z Lipé. Jiné prameny uvádí jako stavitele moravského markrabího Jana Jindřicha. A aby toho nebylo málo, chybí ve skutečnosti i jméno hradu. Název Nový hrad se v listinách objevuje stejně jako jméno Furchtenberg. Který z názvů je původní, nevíme.

Zbytky bergfrýdu rozmetaného výbuchem|foto: Miroslav Kobza

A když už jsme u těch tajemství, tak k nim patří i důvod stavby hradu. Hypotézy mluví jednak o strážním hradu střežícím obchodní stezku vedoucí údolím Moravy, ale také o zeměpanském hradu střežícím Moravu ze severu a další mluví o sídelním hradu někoho, kdo chtěl ovládat rozsáhlé území podhůří Jeseníků, a to včetně nedalekého města Šumperka.

Hrad doplatil na věrnost majitelů králi

Hrad dnes zcela zakrývá hustý les|foto: Miroslav Kobza

Odborníci se shodují na tom, že zde původně stál jen malý hrádek se strážní věží. Ten byl postaven na vrcholu kopce nesoucího ve starých mapách jméno Gabelsberg. Teprve později bylo toto jádro obehnáno hradbami, které zasáhly ostrožnu kopce i přilehlou plošinu. Celkem se tak za hradbami ocitlo více než jeden a půl hektaru plochy.

Později byly původní palisádové hradby strženy a nahrazeny kamennými. V nejdelším místě má hradní areál na délku přes300 metrůa široký je až150 metrů. Patřil tedy mezi skutečné kolosy obranné architektury. Jisté je, že nejvyšší část opevněného území sloužila i nadále jako jádro hradu.

Zajímavá je i plocha o něco níže směrem do údolí Moravy. Ta ležela mezi hradbami a některé staré dokumenty mluví v 15. století i o jakémsi městečku nazývaném Neuhaus. Není vyloučeno, že se jednalo právě o toto místo, které bylo zároveň hospodářským zázemím hradu.

Nový hrad přežil husitské války, doplatil však patrně na věrnost majitelů králi. Rod Tunklů ze Zábřeha a Brníčka patřil k přívržencům krále Jiřího z Poděbrad, kterého podporoval v bojích proti uherskému Matyáši Korvínovi. Když Jiří z Poděbrad zemřel, Matyáš povolal ze Slezska vojsko a to při cestě údolím Moravy prý jako pomstu za věrnost králi pobořilo Nový hrad.

Dobře zachovaná část hradeb|foto: Miroslav Kobza

Dokonce i hlásku napěchovali střelným prachem a rozmetali ji po celém hradním kopci. Zbytky tam leží dodnes, stejně jako další části hradního areálu, který od té doby chátral bez zájmu vrchnosti i obyvatel okolí.

Nový hrad má i svou bílou paní

Hrad od svého zániku zarůstá lesem a dnes, kdyby nebylo turistického značení, těžko by ho zájemci o návštěvu hledali. Jedině, že by je sem zavedla zdejší bílá paní, někdejší majitelka hradu. Ta zde prý stále čeká na vysvobození kvůli tomu, že utrápila k smrti panoše, který si ji odmítl vzít za manželku.

Další pověst mluví o tajných chodbách, které měly vést od hradu na různá panská sídla v okolí. V této souvislosti je pozoruhodný příběh z roku 1937, kdy jistý sedlák z Kopřivné oral kousek od hradu a jeho kůň se skutečně do jakési chodby propadl.