O úspěchu pěstování rozhoduje lokalita, jabloním se v Pragerových sadech v Libině daří

Ovocnářství tu má téměř stoletou tradici, intenzivní výsadby se prováděly hned po druhé světové válce a následně po kolektivizaci v 50. letech. Po založení zemědělského družstva v Libině, se ovocné sady rozšířily a přešlo se k intenzivnímu pěstování.

9 fotografií

Úsovsko, které v Libině hospodařilo posledních dvacet let, se rozhodlo utlumit ovocnářskou výrobu, a sady tak byly určeny k likvidaci. „S koupí firmou Kofola v roce 2024, se je v naší krajině podařilo uchovat a já doufám, že se zase budeme nějakých pár let rozvíjet a pokračovat v naší tradici dál,“ přeje si Michal Horáček.

Doufám, že se zase budeme nějakých pár let rozvíjet a pokračovat v naší tradici dál.
Michal Horáček, vedoucí provozu Pragerových sadů

Vedle pěstování módních nebo moderních odrůd, by chtěli udržet ty tradiční české, jako jsou např. rubín, bohemie nebo šampion, aby zůstaly zachovány pro další generace. V řádcích ale narazíte také na hrušky odrůd bohemika, lucasova nebo nojabrskaja.

Součástí Pragerových sadů jsou i haly pro krátkodobé a dlouhodobé skladování, třídírna bylin, ke kterým se tu po více než třiceti letech vrátili, a chladírny. „Každá bedna v nich má na sobě štítek s popisem odrůdy, datem, upřesněním, ze kterého pozemku je a kdo ta konkrétní jablíčka trhal. Je to z důvodu z bezpečnosti potravin, abychom v případě, že nastane nějaký problém, věděli, kdo na ně a kdy sahal,“ vysvětluje vedoucí provozu.