O záchranu starých romských písní usiluje na Slovensku Jana Belišová
Uvažujeme-li o Romech v intencích kulturního kontextu, je zřejmé, že jejich kulturním dědictví je hudba. Myslí si to i etno-muzikoložka Jan Belišová, která se přes dvacet let věnuje výzkumu romských písní na Slovensku.
Projekt Šilalo paňori zachycuje unikátní způsoby, jakými si Romové odnepaměti písně zapisují, předávají je z pokolení na pokolení. Projekt sleduje jejich různé interpretace a variace. V jeho rámci byla vydána publikace obsahující 224 písní z vlastních terénních výzkumů Jany Belišové, které sesbírala v letech 1988 až 2015.
„Za celým projektem stojí moje intenzivní láska k těmto písním a smutek z toho, že nejsou zaznamenané. Nejsou tu publikace ani nahrávky, nebo jen velmi málo. Kdyby se rychle něco neudělalo, tak by bylo pozdě, vždyť za chvíli už je Romové zpívat nebudou, nebudou je znát.“
Manželé Dreveňákovi
Romské žalostné tahavé písně se začaly postupně vytrácet společně s nejstarší generací Romů. S Janou Belišovou dlouhodobě spolupracují manželé Marcela a Jozef Dreveňákovi. Jozef Dreveňák skládá vlastní písně a hraje na více nástrojů:
„Housle, klávesy, baskytara, saxofon, …“
Jeho manželka Marcela v momentě, kdy zazní muzika, nevydrží v klidu. Musí se hýbat do rytmu:
„Je to pro mě velká radost.“
S Dreveňákovci Belišová aktuálně připravuje projekt Gilau, tj. písně, které si Romové zpívají doma. Nejde přitom jen o staré skladby, ale i o ty pomalé, taneční či moderní:
„Oni si totiž stále doma zpívají a je to úžasný zážitek. Proto jsme se rozhodli toto jejich domácí zpívání přenést do hudebního studia a nahrát kvalitní cédéčko.“
Záchrana pro další generace
Jana Belišová dělá nesmírně záslužnou činnost. Vzácné historické bohatství zachraňuje pro další generace. Sama je autorkou mnoha projektů zaměřených na romskou hudbu. Kromě přímých etnomuzikologických projektů spontánně vznikly další projekty. Mnozí neznámí romští zpěváci se začali objevovat na hudebních festivalech a koncertech:
„Například na festivalu Pohoda, tam každý rok pravidelně vystupovali noví zpěváci a muzikanti. U neromského publika to zpravidla mělo velkou odezvu.“
Jana Belišová stojí i za občanským sdružením Žudro. Jeho snahou je zvýšení tolerance vůči etnicky, sociálně, kulturně či jinak odlišným skupinám lidí. A to pomocí dokumentování, zpracování a následného zviditelnění kulturních, duchovních hodnot a projevů těchto skupin na Slovensku i v zahraničí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
