Obava a pud sebezáchovy nám pomáhají přežít. Patologické úzkosti a paniky nám život mohou pořádně ničit

Nikdy nevíte   

O genetických, rodinných, ale i individuálních předpokladech pro vznik či propuknutí neuróz – ať už deprese, úzkostné, či panické poruchy – bylo řečeno mnoho. „Třeba vlivem výchovy, ale klidně i ve spojení se stresem, s prožívaným těžkým obdobím, se mohou projevit psychické potíže. Někdo se stáhne do depresí, jiný je naopak vybuzen do bojové pohotovosti v hlavě a objeví se úzkosti či paniky,“ vysvětluje lékař-psychiatr Jakub Vaněk. Ony předpoklady a patologické procesy uvnitř hlavy ovšem předem nepoznáme a manifestace, propuknutí psychických potíží se dají jen stěží očekávat.

„Záchvaty, velmi nepříjemné stavy bývají spojeny s opravdu nepříjemnými pocity ohrožení, obavami o život.“
Psychoterapeutka Iva Vaňková

„Záchvaty, velmi nepříjemné stavy – ať už smutku, obav bez příčiny anebo paniky člověka pochopitelně zásadním způsobem překvapí, neví, co se s ním děje; bývají spojeny s opravdu nepříjemnými pocity ohrožení, obavami o život, s nimiž si málokdo poradí,“ popisuje psychoterapeutka Iva Vaňková. 

Jen žádná stigmata

Také o tzv. stigmatizaci pacientů s psychickými obtížemi se dlouho mluví. „Jsem ale ráda, že stigmatizace – negativní náhled na nositele takových diagnóz – se snad opravdu mění. V mé terapeutické praxi mě běžně vyhledá student, ale třeba i babička,“ líčí Iva Vaňková.

„V mé terapeutické praxi mě běžně vyhledá student, ale třeba i babička.“
Psychoterapeutka Iva Vaňková

Zdaleka ale nemusí jít jen o „obyčejný“ stres ze studia či pochopitelné, byť nadměrné obavy o život a zdraví své nebo mých blízkých. Terapeut – psychiatr i klinický psycholog by potom měl klientovi problém především uspokojivě vysvětlit. A samozřejmě nabídnout léčbu – například od pomoci s dýcháním přes psychoterapeutická sezení, kde lze nacvičovat, jak zvládat obtížné situace, až po možnost vhodné medikace – farmakoterapie, je-li na místě.