Obec Niva se původně jmenovala Hartmanice a za války málem zanikla
Niva je vesnice rozkládající se na střeše Drahanské vrchoviny. Je to významná pramenná oblast, která se může navíc pochlubit krásným okolím. To vše je navíc doplněnou dlouhou a pozoruhodnou historií obce, které původně nesla název Hartmanice.
Niva, přestože leží v nadmořské výšce kolem 600 metrů, vypadá jako vesnice uprostřed jen mírně zvlněné krajiny. Pouze chladnější podnebí a kopce kolem připomenou, že se skutečně nachází v nejvyšších oblastech vysočiny.
Počátky zdejšího osídlení souvisí s kolonizací moravského vnitrozemí na přelomu 13. a 14. století. První písemnou zmínku o obci Hartmanice máme datovanou rokem 1347, kdy byla součástí plumlovského panství, které v té době získal Beneš II. z Kravař. Kdo však obec skutečně založil, bohužel nevíme. Jméno Hartman však bylo poměrně běžné u pánů z Holštejna, kteří zde působili už od počátků 13. století, takže není vyloučeno, že zakladatelem obce byl některý z nich.
Majetkově však obec zdaleka nebyla jednotná. Už v roce 1348 daroval Lambert z Rájce polovinu Hartmanic své manželce Anně. Pravděpodobně tato část obce byla v roce 1463 v držení Půty ze Sovince, který tehdy držel zboží sloupské. Roku 1592 byla pány z Pernštejna obec přenechána Bernardu Drnovskému z Drnovic a stala se součástí rájeckého panství. V roce 1618 ji koupil majitel plumlovského panství Maxmilián z Lichtenštejna a připojil ji tak zpět k panství, kde zůstala až do konce patrimoniální správy.
Místní obyvatelé se živili hlavně zemědělstvím a také prací v lesích. Za třicetileté války však zdejší usedlíci nevydrželi útrapy a celkem 15 statků zůstalo pustých. Později se v obci rozvinulo krejčovství, kdy zdejší lidí pracovali pro prostějovské oděvní závody. Z výrobních podniků existoval v obci mlýn, pila a krátce i potašovna. První zpevněné cesty se zdejší obyvatelé dočkali až kolem roku 1880 a vedla od Molenburku do Drahan a teprve v roce 1905 byla postavena okresní silnice do Protivanova. Přesto zde počet obyvatel vzrůstal a nejvíce, téměř tisíc ji zde žilo v první polovině 20. století. Už od 19. století zde byla škola.
Za války obec zabrali Němci
V současné době je počet zdejších obyvatel zhruba třetinový. Mohlo však být ještě hůře. Za druhé světové války byly Hartmanice, stejně jako dalších 33 obcí v okolí, určeny k vystěhování, aby mohl být zřízen velký výcvikový prostor pro vojska německé branné moci. 30. listopadu 1942 byly Hartmanice skutečně vyklizeny, jejich obyvatelstvo násilně vystěhováno a Němci používali obec jako cvičnou střelnici. Po druhé světové válce se sem ovšem původní obyvatelé přece jen začali vracet.
Už v roce 1947 bylo rozhodnuto, že německy znějící název Hartmanice musí nahradit nové pojmenování. Ze soutěže, která byla vyhlášena, vyšlo vítězně krásné jméno Niva a roku 1949 byla obec opět úředně obnovena. Mimochodem, známý plísňový sýr, který se vyrábí v nedaleké Otinovsi, však jméno podle této obce nedostal. I když jihočeští výrobci tvrdí, že jméno dostal podle podobnosti s rozkvetlou nivou po válce u nich, ve skutečnosti název pro sýr Niva zavedl podle mateřské obce majitel mlékárny v Dobré Nivě u Zvolena Jozef Soc už ve 20. letech.
Nivu však v Nivě najdeme také. Je to podmáčená louka obklopená domy na návsi, která hlavně zjara nabídne pestrou paletu chráněných květů a rostlin i žabí koncerty. Přírodní památkou jsou i Nivské louky kolem obce. Přímo v ní pak najdeme i pozoruhodnou zvonici ze 17. století či kapli z roku 1774. Významným rodákem obce je grafik Cyril Bouda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
