Obránce Mory Jiří Ondrušek stál poprvé na bruslích až na prvním tréninku

Dostat v extralize desítku se stává jen výjimečně a Hanáci ji schytali hned ve třetím zápase nového ročníku. „Těžko k tomu něco říct. Tam bylo prostě špatně úplně všechno. Nezbývá, než to hodit za hlavu, zapomenout a snažit se to napravit v dalším zápase,“ říká obránce.

Hokej si vybral sám v sedmi letech, aniž by do té doby stál na bruslích. „Do školy přišel náborář, tak jsem doma oznámil, že budu hrát hokej. Rodiče půjčili brusle od sousedů a řekli dobře,“ usmívá se dnes nad svými hokejovými začátky.

Byl dobrý už v mládí, takže ho trenéři posouvali k o rok starším klukům. „Znamenalo to, že jsem vlastně neustále musel někoho dohánět, bojovat o své místo v sestavě, což se mi později vrátilo v juniorech i mužích,“ uvědomuje si Ondrušek.

Jaké jídlo doporučovali trenéři Jiřímu Ondrůškovi v mládežnických kategoriích, aby přibral, proč se z něj nestal člen oštěpařské skupiny Jana Železného, čím chce být jeho čtyřletý syn a mnohem více se dovíte z našeho povídání.