Obyvatelé Crhova se museli hodně otáčet, aby se v drsné krajině uživili

Crhov je horská vesnice položená dnes na hranici mezi Čechami a Moravou. Kdysi však vedla hranice až za nedalekou Cotkytlí.

Königova pila a mlýn v údolí Březné

Obec se vypíná po obou svazích údolí potoka pramenícího nedaleko samoty patřící k místní části vesnice známé pod názvem Na Hranicích. Crhov je pozoruhodný nejen díky své poněkud odlehlé poloze, ale také díky tomu, že připomíná valašské vesnice. Patří k němu totiž spousta samot a malých shluků domů, roztroušených mnohdy velmi daleko od centra obce. Mimo již zmíněné osady Na Hranicích tak zde najdeme Království mezi Cotkytlí a Crhovem, domy na Malé i Velké stráni, a také několik chalup okolo bývalého mlýna v údolí Březné. Navíc k Crhovu přináleží také menší chatová osada Pod Šindelákem při ústí Crhovského potoka do Březné.

Budova někdejší školy dnes slouží obci

Nadmořská výška vesnice sice dosahuje jen průměrných 475 metrů, kdo zde však někdy byl v zimě, nepochybuje, že Crhov je osadou horskou. Jméno obce i přes svůj německý nádech je odvozeninou od vlastního jména Crha, což je archaismus českého jména Cyril.

První zmínka o Crhově pochází až z roku 1358. Již před rokem 1431 patřil Crhov ke štíteckému panství, se kterým sdílel své osudy až do pádu patrimoniálního zřízení.

Moc zpráv o životě v obci se nedochovalo, pozoruhodné však je, že v roce 1582 byli v Lanškrouně věznění čtyři Čeští bratři za to, že prý dali v Crhově pokřtít své děti. To by naznačovalo, že zde byla v té době nějaká svatyně tohoto náboženského směru. Žádné další zprávy o ní však nemáme.

Interiér kaple sv Cyrila a Metoděje

Spolu se Štíty přešel v roce 1624 Crhov do správy lichtenštejnského velkostatku v Rudě nad Moravou. V roce 1834 byla v obci dědičná rychta a docházel sem také učitel ze sousední Cotkytle. Samostatná obecná škola zde vznikla až po roce 1864.

Po pádu feudálního zřízení připadla obec se svými více než pěti stovkami obyvatel pod křídla soudního okresu Šilperk a politického okresu Zábřeh. Zemědělství zde spíše skomíralo, neboť výnosy z kamenitých polí nemohly uživit početné rodiny. Z tohoto důvodu se zde již od minulého století rozmohla domácí výroba kartáčových prkének, nitěných knoflíků a dřevěného nářadí. V dobovém tisku bylo kritizováno zejména využívání dětské práce při výrobě knoflíků. Jediným větším závodem zde byla pila, která zůstala v provozu i po roce 1945

Pomník padlým byl nedávno přesunut ze soukromého pozemku ke kapli

Obec byla přifařena do Štítů. Už od konce 19. století žádali místní o povolení vystavět v obci kapli. To se nakonec podařilo až v roce 1936, kdy byla vysvěcena kaple Sv. Cyrila a Metoděje.

Za německé okupace zde vznikla i partyzánská skupina, podílející se na odboji. Na jejím udržení však měli lví podíl řadoví občané Crhova, jejichž vydatná materiální pomoc umožnila této skupině v okolních lesích přežít. V této souvislosti je nutné připomenout také několik místních občanů zatčených a krutě vyslýchaných gestapem. Nedaleko osady Na Hranicích přepadli partyzáni německé auto. Omylem však narazili na vůz plný vojáků a přestřelku několik z nich zaplatilo životem.

Po válce došlo k odlivu místních obyvatel. Řada z nich odešla z donucení, mnoho vyhnala tíživá ekonomická situace. Byla zrušena škola a postupně zanikaly i další služby. Dnes je část obce vyhledávána k rekreaci, obyvatelé se sem pomalu vracejí. Od sedmdesátých let je Crhov součástí Štítů. Z památek zde kromě kaple a školy najdeme několik křížů a také pozoruhodný pomník padlým z I. světové války, nedávno přemístěný ke kapli. V obci se dochovaly také cenné ukázky původní horské architektury severozápadní Moravy.

autor: kbz
Spustit audio