Obyvatelé přerovského sídliště volají po zavedení bezdoplatkové zóny, stížností na nepřizpůsobivé občany přibývá

„Báli jsme se v noci spát. To byla katastrofa. V noci nám vyskočili na balkón, vzali si stoličku a jablka. Nadávali nám všem tady. Několikrát jsme museli volat policii,“ říká Miroslava Remešová, která je iniciátorkou petice. Bydlí dvanáctipatrovém panelovém domě na sídlišti Velká Dlážka, kam se před časem přestěhovalo několik sociálně nepřizpůsobivých rodin. „V tomhle domě jsou v podnájmu. Chlastají tu na lavičkách, kouří trávu. Já mám mladé syny, takže mi to vadí,“ říká pan David, který se pod petici také podepsal.

Vedení města teď žádají, aby v lokalitě vyhlásilo bezdoplatkovou zónu. To ale podle náměstka přerovského primátora Petra Kouby z ODS není jednoduchým ani rychlým úkonem. „Je to složitý zákonný proces. V dané lokalitě musí být zvýšený počet přestupků, nebo tam musí být zvýšený počet povalujícího se infekčního materiálu třeba od drogově závislých, nebo tam musí hrozit přemnožení hlodavců. I kdyby se podařilo vyhlásit bezdoplatkovou zónu, tak to nemusí mít pozitivní výsledek.“ vysvětluje Kouba.

Přitom Přerov má s bezdoplatkovými zónami více než dvouleté zkušenosti. Zástupci města je vyhlásili jako jedni z prvních v republice. V současnosti platí pro šest lokalit a opatření mají své výsledky. „Určitě měla pozitivní vliv na minimalizaci přílivu mimopřerovských občanů do těchto lokalit. A také se osvědčila ve vztahu k redukci počtu ubytoven na území města,“ říká Romana Pospíšilová, vedoucí odboru sociálních věcí a školství.

Potíže na sídlišti Velká Dlážka teď ale podle náměstka Kouby budou primárně řešit městští strážníci a pracovníci neziskovek. „Připravujeme v této kooperaci různé projekty, které se zaměří na snížení sociálně-patologických jevů v této oblasti a doufáme, že budeme úspěšní,“ uzavírá náměstek Petr Kouba.