Od lovu k podvodu aneb Proč se bouda šije

Začneme u slova spády. To je odvozeno od slovesa padat. Můžeme ho použít v jednotném čísle, například když řekneme, že střecha domu musí být ve spádu, aby po ní odtékala voda, nebo přeneseně, že třeba že zábavný pořad má spád a myslíme tím, že odsýpá, dobře se u něj bavíme, nenudíme se. Ale současně tohle slovo existuje pouze v množném čísle spády ve významu podezřelé úmysly nebo nekalé plány. Tento význam navazuje na používání slova spád v čižbě, tedy při lovu na ptáky. Označovalo zcela konkrétní věc: past na ptáky, zakrytou chvojím nebo větvemi, do které ptáci padali shora. Odtud pochází i frazém mít na někoho spadeno. Znamená, že past je připravená a čeká se, až do ní někdo nebo něco spadne.

Proš se bouda šije?

Stejně jako spády, i bouda býval druh lovecké pasti. Bouda v tomto případě nebyla obyčejná stavba, ale většinou plátěná konstrukce, která se používala právě při lovu ptáků. Ptáci byli nalákáni dovnitř a nevěděli, že vstupují do pasti. A sloveso šít zde není náhodné – bouda se skutečně sešívala z plátna. Zároveň v tomto případě šití boudy funguje dobře jako obrazné vyjádření pro pomalé chystání podvodu nebo pasti. Šít na někoho boudu, to není žádná rychlá nebo náhodná akce, ale promyšlená, často dlouhodobá činnost.

Všechny tyto výrazy a mnohé další, jako třeba mít políčeno, číhat na něco, třeba na příležitost, vyčíhnout si někoho někde, lákat do tenat, to vše vychází ze stejné zkušenosti – z čekání na zvířata, jejich klamání, číhání, vytváření pastí. Jazyk si tyhle obrazy uchoval i poté, co samotný lov a čižba přestaly být základním způsobem opatřování masa pro potravu.