Od narození Jana Blahoslava, muže, který objevil češtinu pro vzdělance, uplynulo už 500 let
Neuvěřitelných 500 let uplynulo od chvíle, kdy se v Přerově v bratrské komunitě narodil jeden z nejvýznamnějších humanistů, teologů, ale zejména spisovatelů a jazykovědců Jan Blahoslav.
Přestože víme, že se Jan Blahoslav narodil někde na přerovském Horním náměstí, který je jeho rodný dům, se však bohužel zatím zjistit nepodařilo. S Přerovem jsou spojeny i počátky jeho vzdělání kdy navštěvoval zdejší bratrskou školu vedenou správcem zdejšího sboru Janem Wolfem.
Po absolvování základního vzdělání odešel do Slezska do města Goldberg. Zde pobyl rok na gymnáziu a pak se přesunul do německého Wittenbergu, kde se přátelil s učenci z okruhu Martina Luthera. Následně se vrátil do Čech, aby opět cestoval, tentokrát do Královce a nakonec do Basileje na tamní univerzitu.
Čtěte také
Po návratu působil v Mladé Boleslavi jako pobočník bratrského biskupa Jana Černého a v roce 1553 byl v Přerově, patrně ve zdejším kostelíku sv. Jiří, vysvěcen na kněze. V Boleslavi po prohraném stavovském povstání zažil Jan Blahoslav pronásledování ze strany úřadů. Přesto právě zde začala vznikat některá jeho stěžejní literární díla.
V roce 1557 byl Jan Blahoslav zvolen biskupem. Přesídlil do Ivančic, které se staly jeho domovem až do smrti v roce 1571. Právě v Ivančicích, kde mimo jiné založil bratrskou tiskárnu, je také pohřben.
Za Jana Blahoslava hovoří zejména jeho rozsáhlé literární dílo. Kromě mnoha spisů se mu podařilo přeložit Nový zákon. Byl editorem a redaktorem Šamotulského kancionálu, vydal spis Musica, který je prvním teoretickým muzikologickým dílem psaným v češtině. Jedním z nejvýznamnějších děl je tako Gramatika české, kterou položil základy moderní češtiny.
Zajímavé je, že jeho nejznámější spis Corollarium, známé spíše jako Filipika proti misomusům, které je považováno za obranu vzdělání a dnes je součástí učiva středních škol, bylo za života Jana Blahoslava spíše bráno jako soukromá polemika na odborné téma.
Přesto je pochopitelné, že když v roce 1923 dokončil sochař František Bílek v Přerově na náměstí monumentální sochu věnovanou Janu Blahoslavovi, stvořil ji jako pomník muže s knihou v rukou. Jak jinak popsat humanistu, jemuž byl nadevše mateřský jazyk.
500 let od narození Jana Blahoslava si připomínáme i v dalším díle cyklu Přímo z místa, ve kterém zveme také na akce, které u příležitosti jeho výročí pořádá Muzeum Komenského.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
