Olašský Štědrý večer se neobejde bez domácí polévky
Jak vypadá tradiční olašská štědrovečerní hostina? Připravují se stále halušky s masem, zelím, tvarohem, nebo polévka s domácími nudlemi čili rezanky? To zjišťoval přímo u zdroje Jan Berousek.
Jan Berousek se s mikrofonem vypravil do tradiční olašské rodiny.
„My máme Vánoce rádi. Každý olašský Rom se na ně těší. A jak je trávíme? Vaříme, pečeme.“
Zrovna teď tu na plotně něco praská. Zeptám se paní, co vaří?
„Brambory a maso.“
A na Vánoce budete péct, nebo vařit?
„Ano, štrůdle.“
Otázka zpět na pána, dělá se i u vás doma vepřové?
„Ano, pečené bůčky. Ale převažují pečené kachny a husy.“
Tradičním štědrovečerním jídlem je kapr. Bude i u vás?
„Určitě. To děláme odjakživa.“
Já se zeptám vaší manželky, jak štědrovečerního kapra připravuje…
„Uděláme podkovy, které osmažím a k tomu bramborový salát. Pak připravím stůl.“
Kdy se u vás chodí po návštěvách?
„Navštěvujeme se na Štědrý den, ale pak jsme spolu i na oba svátky vánoční. Navštěvujeme se s bratry a sestrami, ale i s dalším příbuzenstvem.“
Máte nějaké tradiční jídlo, které na Vánoce nesmí chybět?
„Nechybí naše tradiční zelí zahuštěné jíškou, podávané s rýží a romským chlebem, tzv. bokoli. Další jídlo se skládá z mrkve, rýže a vařené slepice. To jsou hlavní olašská jídla. A pak ještě maďarský rajčatový guláš, perkelt. Tyto tři jídla musí být na stole. A ještě vánoční polévka, která obsahuje dobrou domácí slepici, dále červenou a bílou mrkev, celer a přidávají se do ní dlouhé nudle.“
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.