Olomouc má vlastní poeziomat. Funguje jako jukebox na básně

Přístroj, který připomíná hlásnou troubu, přehrává zadarmo vybrané básně umělců, kteří v Olomouci žili nebo působili.

Paní Ludmila naslouchá veršům Karla Plíhala: „Znala jsem ho jako dítě a s jeho maminkou jsem působila v mateřské školce. Z těch dalších mám ráda paní Rozsypalovou, pana Valuška, Wolkera.“

Se Sylvou Fischerovou si z poeziomatu pouštíme její báseň Světový orloj a oživený stroj Olomouc.

Olomouc má poeziomat|foto: Anna Soldatová

„Maminka mě porodila v Praze a hned jela domů, takže jsem tady strávila devatenáct let svého života, než jsem odešla studovat do Prahy, takže jsem odsud. Básní o Olomouci jsem napsala víc a tohle je poslední. Vystupuje tam chemik z olomouckého orloje, který v té básni vypráví anekdoty,“ říká Fischerová.

Vybrat šestnáct básní, které si můžou lidé pustit, nebyl jednoduchý úkol. Ujal se ho dramaturg Radek Malý: „Byla to zajímavá práce. A taky hodně zodpovědná. Olomouc není Praha. Je to město uzavřené, takže kulturní scéna je tady poměrně přehledná, takže vybírat těch šestnáct pozic bylo dobrodružství.“

Doufá, že poeziomat osloví nejednoho kolemjdoucího: „V případě takové věci, která se týká poezie, podle mě bude úspěch, pokud sem zabloudí turista, objeví toto skryté místo a pustí si tu básničku. To by úplně stačilo k naplnění vize poeziomatu,“ dodává dramaturg.

Poeziomat přehrává zadarmo a zatím bude mít stálé místo na Václavském náměstí.