Olomoucká Charita pomohla rozjet na Ukrajině farmu. Váleční veteráni se díky ní vrací do života

„To je takové červené prase, kříženec dvou ras,“ ukazuje 41letý Roman chlívek, ve kterém chová prasata. Pruhovaná selátka vypadají téměř jako divoká. Vedlejší místnost je rozdělená na menší výběhy, ve kterých jsou nutrie. „Je tu jeden samec a zbytek jsou samice, jeho harém. Tady dál už jsou jen samci. Odsud už je beru, zabiju a maso prodávám. S malými jich bude víc než stovka,“ komentuje Roman.

Hospodářská budova|foto: Monika Tomášková

Prodej masa, výroba granulovaných krmiv, pálení dřevěného uhlí. Díky tomu všemu je dnes farma plně soběstačná. Roman ji vede dva roky. „Moje první myšlenka, když mi nabídli tu práci, byla, aby bylo co jíst, kdyby byla ještě větší válka, než už je,“ říká.

Otec dvou dětí se na frontu dodnes vrací. „Neoficiálně. Když mi zavolají, tak jedu, protože tam mám kamarády. Pomáhám oddílu, ve kterém jsem bojoval. A když mám nějaké maso, tak ho vezmu s sebou,“ popisuje Roman.

Práce na farmě je formou rehabilitace

Farma původně vznikla proto, aby charitu v Kolomyi živila. Až později přišla s nápadem zaměstnat tady válečné veterány, jak potvrzuje ředitel Serhij Trifijak: „Farma se transformovala na takovou formu rehabilitace těch, kdo bojovali na východě Ukrajiny.“

Pec na výrobu dřevěného uhlí|foto: Monika Tomášková

Muži vracející se z východu si podle něj své problémy často nechtějí přiznat. „Mají psychické problémy, problémy s alkoholem, rozpadají se jim rodiny a tím, že jim pomůžeme najít práci, stabilizovat se, jim současně pomáháme vrátit se do normálního života,“ překládá ředitel Arcidiecézní charity Olomouc Václav Keprt.

Právě on pomáhal ukrajinským kolegům farmu rozjet. Za poslední dva roky tudy prošla asi patnáctka válečných veteránů.