Olomouckou strojní průmyslovku letos opustí první absolventi poptávaného a taky ojediněného oboru zpracování plastů

„Rozhodně říkám, že se v tom točí mnohem víc peněz než třeba v konstruktérství, protože ty plasty více poptávány než strojírenství. A jelikož máme základy strojírenství, tak se můžeme věnovat i tomu, kdyby nás to nebavilo,“ vysvětluje mi maturantka Adriana Pokorná, proč se na tzv. plastařinu před čtyřmi roky dala. Když jsme u peněz. Ředitelka Martina Zahnášová přisazuje, že studenty finančně podporují jednak firmy a také kraj.

„Mohou získat jak krajské stipendium, tedy stipendium zřizovatele, který se jist, že obor je oborem budoucnosti, tak i stipendium ze strany firem,“ vysvětluje Zahnášová.

Firmy by se nejraději podle ředitelky rozebrali už během studií. Háček je v tom, že část z nich míří na vysoké školy. „Nemůžeme se orientovat jen na tu praktickou stránku. Musíme počítat s tím, že naši absolventi nepůjdou jen do praxe, ale i na vysoké školy,“ dodává ředitelka.

„Já bych se zaměřila spíš na lékařství, takže s plasty do implantátů a umělých tkání,“ popisuje maturantka Adriana.

Podle Zahnášové jejich absolventy čeká nástupnický plat začínající na třiceti tisících.

Zvládnout ale studenti musejí během čtyř let podle technického garanta oboru Jaroslav Kunstfelda nejen praktická cvičení ale také ty nejmodernější technologie. Z plastů se totiž vyrábí většina kvalitních součástek do aut, televizí, počítačů nebo i obyčejných ledniček.

„Je to na pomezí počítačů a stroje. Spadá to do módí vlny mechatroniky, ale je to úzce zaměřeno na plasty. Musí umět ovládat nová moderní zařízení, kde je počítač, na kterém musí zvládat analyzovat potřebná data,“ přibližuje Kunstfeld.

Zhruba za čtyři měsíce tak na olomoucké průmyslové škole strojnické bude absolvovat prvních 18 studentů. Přestože by každý rok škola mohla přijmout zhruba třicet zájemců, třídy jsou zatím zaplněné zhruba ze dvou třetin.