Olomoucký chemik chce připravit 'molekulární lasagne'. Vrstvy materiálu by se mohly lišit

Jednotlivé vrstvy dvourozměrných materiálů by se podle fyzikálního chemika Michala Otyepky daly klást na sebe podobně, jako když kuchař připravuje lasagne.

„Mohli bychom tak připravovat třírozměrné materiály s požadovanými vlastnostmi, kdy by každá vrstva byla specificky poskládaná. Nevím, k čemu to přirovnat, možná lasagne, molekulární lasagne. Je to v plenkách, ale tato myšlenka mě velmi láká,“ vysvětluje Otyepka.

Před pěti lety soupeřil s nositeli Nobelovy ceny o to, kdo vyvolá revoluci v elektronice. S kolegou chemikem Radkem Zbořilem pracovali na přípravě nejtenčího polovodiče na světě, grafenu.

Jde o destičku desettisíckrát tenčí než lidský vlas. K tomu poté přidali i nejtenčí izolant, fluorografen.

Zvrat ve vědeckém bádání následně znamenal oběd několika vědců. Při rozpravě nad špagetami vznikl nápad zkoumat chování živých molekul právě na supertenkých neživých podložkách, jako jsou grafen nebo fluorografen.

„Projekt se věnuje interakci grafenu s živou hmotou, takže zejména s molekulami nukleových kyselin. Cílem je pochopit, jak se ta živá hmota tváří na rozhraní s novými dvourozměrnými materiály,“ popisuje Otyepka.

Fyzikální chemik Michal Otyepka (vlevo) a chemik Radek Zbořil |foto: Blanka Mazalová

Za tento projekt získal před rokem Michal Otyepka s týmem cenu Neuron Impuls a příspěvek milion korun. Za úspěchem prý stála jeho tvrdohlavost, když nedal na rady ostatních.

„Všichni nám říkali, že jsme blázni, že to je materiál jako teflon, že to nebude reagovat a že to bude stabilní. My jsme ukázali, že za relativně jemných podmínek jsme schopni ho cíleně modifikovat a připravit z něj úplně nové deriváty, které mají super vlastnosti,“ dodává Otyepka.

Nově také dosáhl vědec z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci na prestižní grant Evropské výzkumné rady. Zaměstná ho na pět let.