Olomoučtí lektoři týmu E-Bezpečí mapují dezinformace o onemocnění covid-19. Některé mají typicky české kořeny

Většina dezinformací do Česká přichází ze zahraničí a šíří se zeměmi Evropské unie. Například ta o tzv. chřipečce. „V Každé zemi se na začátku pandemie objevila informace, že covid neexistuje, že jde o nějaké spiknutí, nebo že se jedná o nějakou chřipečku, který rychle zmizí atd.,“ říká Kamil Kopecký z E-Bezpečí.

Typické pro Česko jsou podle Kopeckého protichůdné informace od vědců či lékařů o epidemii nebo očkování. Českou specialitou i jedna zaručená rada. „Covid jde velice úspěšně léčit slivovicí, takže pokud budeme hodně konzumovat alkohol, který má dezinfekční účinky, tak dokážeme ten covid zastavit a vyléčit se,“ uvedl příklad Kopecký.

Virtuální dezinformace se měnily podle šíření epidemie na jaře, během druhé a třetí vlny a nově při očkování. Například, že politici a VIP osobnosti si nechávají vpichovat vitamíny a ostatním se bude očkovat jed nebo dezinformace o záhadném mizení jehly po vpichu. „Ti lidé, kteří to šíří už neví, že existují nové typy jehel, které se po vakcinaci zasunou, aby to nějakým způsobem nezranilo pacienta, nebo toho, kdo tu vakcínu aplikuje,“ doplnil spoluautor studie Dominik Voráč.

Dezinformace se podle studie šíří nejvíc na sociálních sítích, dominuje facebook. A tak Kamil Kopecký radí. Ověřovat si původní zdroje a využívat některé z portálů, které se vyvracením dezinformací zabývají.

Podle Dominika Voráče jsme informacemi o koronaviru přehlcení a těžko se v nich orientujeme, navíc prý špatným zprávám věnujeme víc pozornosti. „Průzkum zjistil, že nějaká negativní falešná zpráva se šíří sedmkrát rychleji než ta normální,“ uzavřel Voráč.

Díky této a dalším studiím dostanou učitelé do ruky fakta pro výuku žáků a studentů. Každý absolvent olomoucké pedagogické fakulty navíc prochází v jednom semestru výcvikem kritického myšlení a učí se pracovat s dezinformacemi.